E.H.design: Fimo mě pohltilo a stalo se pro mě ideálním vyjadřovacím prostředkem
Znáte Fimo? Dneska si můžete přečíst rozhovor s tvůrkyní, která s Fimem pracuje už tři roky. Za tu dobu objevila mnoho z možností, které tento materiál nabízí. Nechte se překvapit s E.H.design.
Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Vyrostla jsem v Praze a měla jsem to štěstí, že mé umělecké sklony rodiče vždycky podporovali. Takže jsem odmala chodila na různé tvořivé kroužky a na střední pak byla jasná volba „Hollarka“, výtvarná škola s oborem grafický design. Po maturitě jsem studovala ještě různé školy, ale nikde jsem nevydržela, protože jsem vždycky po čase zjistila, že to není TO přesně pro mě.
Postupně jsem vyzkoušela mnoho technik, jako fotografování, keramiku, šití, tisk na textil, různé body-arty, land-arty a jednu dobu jsem si dokonce myslela, že má budoucnost leží v konceptuálním umění… Ale to pravé pro mě přišlo, až když jsem úplnou náhodou objevila polymerovou hmotu Fimo. Jsou to asi tři roky a od té doby skoro není čas na nic jiného, protože Fimo mě naprosto pohltilo a stalo se pro mě ideálním vyjadřovacím prostředkem, ze kterého vyrábím šperky a módní doplňky.
Nyní již nějakou dobu žiji a tvořím na vesnici nedaleko Prahy a mimo výroby šperků se občas věnuji grafickému designu a vedu keramické a Fimo kurzy.
Ze kterých materiálu nejraději tvoříte, případně jakou techniku máte nejraději?
Nejraději mám samozřejmě Fimo, technik k jeho zparcování je velké množství… Já se je snažím používat originálně a osobitě. Fimo je pro mě materiál nekonečna možností a já neskončím, dokud je všechny neprozkoumám! :)
Občas slýchám, že Fimo je „jen plast“, a to mě trošku mrzí, protože nezáleží až tak na materiálu, ale na tom, jakou formu mu dá tvůrce. Já se snažím ten plast trochu pozvednout a vdechnout mu živého ducha. Trochu paradoxně je mojí největší inspirací příroda a dávné a domorodé kultury…
Jaké materiály a techniky jsou pro vás naopak záhadou?
Velice obdivuji práci s kovy, to je pro mě zatím záhada, ale ráda bych se k ní někdy dostala a kombinovala kov s Fimem. Obdivuji také magii skla a naprostou záhadou je mi pletení a háčkování – úplně živě si pamatuji své dávné katastrofální pokusy.
Jak jste se ocitla na Fleru a jaké tu máte plány?
O Fleru mi řeklo pár kamarádů, a když zmínky o něm byly stále častější ze všech stran, prozkoumala jsem to tady a okamžitě se mi tu zalíbilo. Netrvalo dlouho a vystavila jsem první kousky, které se setkaly s kladným ohlasem, což mě moc povzbudilo… No a od té doby se ze mě stala docela Fler-závislačka - v tom asi nejsem sama.
Nedávno jsem navíc do Fleru "zblbla" i větší část své rodiny - maminku Pančitelku, která ráda při svém tvoření využívá i mé fimo-kousky, a bráchu foto šílence.
V plánu mám rozšířit sortiment i na jiné své výtvory než fimošperky, ale vůbec nevím kdy to čas a možnosti dovolí… ...
Co se vám na Fleru nejvíce líbí a co byste vylepšila?
Na Fleru se mi moc líbí, že to není žádný obyčejný e-shop, že nabízí prostor všem tvořilkám a tvořilům, kterým by se třeba jinak výrobky hromadily ve skříni, a zároveň i zavedeným tvůrcům. Oceňuji jeho komunikační a sociální rozměr…
O vylepšování se Fler tým stará tak svědomitě, že mě nic nenapadá…
Co zajímavého jste naposled četla / viděla / objevila na internetu, doporučte.
Na internetu sleduji http://www.flowgallery.co.uk/ a http://crafthaus.ning.com/, pak specializované polymerclay servery jako http://polymerclaydaily.com/ nebo http://www.polymerclaycentral.com/
Na čtení a filmy bohužel není moc času, ale ráda si oddechnu u knih Harryho Pottera v originální anglické verzi, ráda se vracím ke knize Miluj svůj život od Luisy L. Hay.
K mým filmovým oblíbencům patří Rok ďábla, Babel a staré české filmy - ty černobílé z třicátých let a pozdější komedie od Macourka a Vorlíčka. Občas si ulítnu na seriálech typu Červený trpaslík, Black books, Simpsonovi nebo Přátelé…
Jak propagujete svoji tvorbu?
Nejlepší propagace jsou spokojené zákaznice a kamarádky a vlastní krk… Snažím se využívat možností internetu a navštívenky rozdávám, kde můžu. Minulý rok jsem měla výstavu a v této tradici bych ráda pokračovala, občas také přispívám do tvořivého časopisu Korálki. Ráda bych také letos vyjela se stánečkem na nějaký trh nebo festival.
Jak si představujete svůj život za deset let?
Radši si moc nepředstavuji, protože člověk nikdy neví, kam ho život zavede… Ale určitě nad stolem u svého tvoření, jen by ten stůl mohl být ve vlastním domečku a okolo nějaké dětičky…
Na co jsme se vás zapomněli zeptat? :)
No na zviřátka přece! Máme dvě kočky a někdy jim tak závidím jejich život! :)
