Nedávno jsme si s Archainem představili kouzlo ruční výroby knih. Dnes se ještě k tématu ručně vázaných papírových pokladů vrátíme, ale z trošku jiného pohledu. Představte si, když taková krásná stará kniha pomalu zaniká. A vy se jí pokusíte znovu vdechnout život...

Když jsme se v MAGu potkali naposledy, mohli jste se podívat, jak jsem kopírovala Boskovickou Bibli. Protože vás tato práce zaujala a protože máme ten "březen - měsíc knihy" :-), ráda bych vám ukázala ještě jednu zajímavou práci, ke které jsem se dostala. Šlo o komplexní restaurování hebrejské knihy, jejíž název je "Ain Jacob seu suplementum libri Ain Jacob, quod tractat de doctrina super sacrificiis capiationis et eucharisticae". Je uložena ve sbírkách Vědecké knihovny v Olomouci, v oddělení historických fondů. Kniha je datovaná léty 1729 a její autor je neznámý. Tištěna je hebrejsky a kapitoly jsou zdobeny grafickými prvky.

Pojďte se podívat, jak to vypadá, když v takové knize řešíte nejen inkoust nebo desky, ale také třeba  hmyz a chybějící papír :-)

Průzkum knihy: víme, co nás čeká...

Když jsem dostala knihu do ruky, byla v hodně špatném stavu. Neměla kompaktní šití, hřbet úplně chyběl a každá deska byla jiná. Lišila se jak materiálem, tak barvou usně. Pokryv byl poškrábaný, odřený a místy useň chyběla úplně.

Přední a zadní deska knihy před restaurátorským zásahem.

Zadní dýhovaná deska byla rozlomená. Na zadní desce byla zachována jedna tkanice vyrobená z motouzu, v horní části desky. Šití se nezachovalo, pouze ve fragmentech, ze kterých jsem mohla určit, jak byla kniha ušitá.

Nedochované šití.

Přední přídeští bylo poškozené, napadené hmyzem, zaprášené. Vlivem působení desky byl papír zdeformovaný a byly zde patrné zatekliny. Podobně se zachovalo i zadní přídeští.

Knižní blok byl znečištěn prachovým depotem, zateklinami, nečistotami a jsou zde patrné stopy po působení hmyzu. Přední listy byly vyspraveny původními vysprávkami, některé i s rukopisnými poznámkami. Místy byl blok silně znečištěn od klihu a některé listy nebo i celé složky byly k sobě přilepeny klihem.

Recto strany 436, stav před restaurátorským zásahem.

TIP: Popis jednotlivých částí knihy najdete ve Wikipedii.

Po prozkoumání stavu poškození jsem navrhla restaurátorský záměr, který mi pro tuto knihu připadal vhodný, a vše jsem konzultovala se správcem fondu.

A pak už začala ta nejlepší práce :)

Restaurování je alchymie

Knihu jsem před začátkem své práce zdokumentovala, nafotila její jednotlivé části a vytvořila průzkum poškození. Nakonec jsem odebrala vzorky papíru a šití a dala chemikovi, který udělal chemicko-technologický průzkum. Dále jsem změřila pH papíru a také jsem musela vyzkoušet, jestli jsou razítka, inkousty a další barevné vrstvy rozpustné. Rozpouštělo se jen razítko, které jsem musela zafixovat. Následně jsem sejmula desky z knižního bloku.

Samotný knižní blok jsem čistila nejprve za sucha pomocí štětce a speciálních gum. Po vymetení jsem našla v knize drobný hmyz, který byl také nafocen a poslán na identifikaci odborníkovi. Dále jsem čistila jednotlivé složky ve vodní lázni s přidáním tenzidu benátského mýdla, to jsem po procesu řádně vymyla a dále neutralizovala v obohacené vodě.

Koupání složky - původně byla voda čirá - stav v průběhu restaurátorského zásahu.

Slepené listy a původní vysprávky jsem od sebe ve vodní lázni opatrně oddělila.

Jelikož byly ztráty papíru dosti velké, dolévala jsem je papírovou suspenzí, kterou jsem si obarvila na požadovaný odstín. Papír jsem zaklížila a doplňovala papírovinou:

Jednotlivé listy jsem k sobě spojila japonským papírem a přetřela lepidlem. Z listů tak vznikly dvojlisty, které jsem mohla konečně seskládat do složek a ušít knižní blok. Ten byl nakonec zaklížen kostním klihem:

Když byl blok spravený a sešitý, přešla jsem k restaurování obou desek. To mi dalo hodně práce, protože každá deska byla z jiného materiálu (přední z kašírované lepenky a zadní z dýhy). Ke každé jsem tedy musela přistupovat individuálně.

Z obou dvou jsem sundala pokryv. U přední desky (lepenkové) jsem při rozebírání zjistila, že se skládá z několika částí. Objevila jsem zde i useň ze hřbetu, pravděpodobně z jiné knihy. Jednotlivé části jsem nafotila a vyčistila mokrou cestou s přidáním tenzidu benátského mýdla a propláchnutím ve vodě. K neutralizaci jsme použila obohacenou vodu a doklížila. Usně jsem vyčistila pěnou z alvolu. Po uschnutí jednotlivých částí desky jsem je k sobě slepila v pořadí, v jakém byly původně.

Zadní dýhovou desku jsem vyčistila mechanicky. Jelikož byly dýhové desky zkroucené, napařila jsem je parním skalpelem z obou stran, vložila mezi filce a zatížila, aby se deska nepokroutila. Drobné praskliny na vyrovnaných deskách jsem slepila klihem. Chybějící místa jsem zatmelila. Tmel se skládal z bukových pilin, kostního klihu a fermeže. Dýhové desky jsem z obou stran podlepila silnějším japonským papírem, aby se zpevnily, a následně jsem je slepila k sobě.

Obě spravené desky jsem na závěr nasadila na ušitý knižní blok a potáhla novou usní v místech, kde chyběla původní:

Desky potaženy novou usní – stav v průběhu restaurátorského zásahu.

Na tuto novou useň jsem přilepila původní pokryv. Nakonec jsem na vnitřní desky vylepila mezivazní přelepy a přídeští.

Na závěr byla kniha vložena do krabice vyrobené z  nekyselé lepenky, aby byla chráněna před vnějšími vlivy, a s doporučením, za jakých podmínek se má kniha uchovávat. Na úplný závěr byla vytvořena restaurátorská dokumentace, kde je vypsán restaurátorský záměr, samotný postup restaurování, analýzy, zkoušky rozpustnosti, použité materiály, podmínky uložení, různé nákresy atd.

Tato kniha byla na restaurování náročnější, protože se zde objevovalo mnoho materiálů a také mnoho překvapení. Například, když jsem rozebírala obě desky, byly poslepované z několika částí. Řekla bych, že co Židům přišlo pod ruku, to tam nějakým způsobem zakomponovali. Náročné pro mě také bylo to, že se jednalo o hebrejskou knihu. Ta se totiž čte zezadu dopředu, tedy obráceně, než jsme zvyklí. Nakonec ale vše dopadlo dobře a kniha už je opět v opatrovnictví Vědecké knihovny v Olomouci.

A vy si teď už dokážete představit, co všechno za tím stojí :-)

A na několika závěrečných obrázcích můžete sami srovnat, jak vypadala kniha "před" a jak je na tom "po" restaurátorském zásahu:

Celkový pohled na knihu - stav před restaurátorským zásahem.


Celkový pohled na knihu - stav po restaurátorském zásahu.


Horní ořízka knihy - stav před restaurátorským zásahem


Horní ořízka knihy - stav po restaurátorském zásahu


Hřbet knihy - stav před restaurátorským zásahem


Hřbet knihy - stav po restaurátorském zásahu


Přídeští přední desky - stav před restaurátorským zásahem


Přídeští přední desky - stav po restaurátorském zásahu

Začátek textu, stav před restaurátorským zásahem.

Začátek textu - stav po restaurátorském zásahu.

Pokud vás restaurování starých pokladů zaujalo, můžete si přečíst dole přilinkované další zajímavé  články z oboru. A ráda odpovím i na vaše případné otázky.