Začínala s hedvábím, zkoušela návrh koberců a teď si její jméno nejspíše spojíte se zajímavým projektem průvodců pro děti. Eva Chupíková tvrdí, že v tom, co dělá, je samouk. S hedvábím pracovala přes deset let, na Fleru pod přezdívkou Atelier Chae prezentovala svou oděvní tvorbu.

Práce s barvami a materiálem pro ni byla vždy úzce propojená s následnou prezentací, takže grafické programy a tablet Evu provázel od samého počátku. Teď usedá k počítači a vytváří originální průvodce památkami – pro děti. A právě o tom se dočtete v nové letní "Pražence", kterou bychom vám dnes rádi představili.

„... ještě to vydrž, už brzy bude konec ...“

Copak způsobilo tu změnu, že jste přešla od práce s materiálem, který jste procítila v rukách, k „papíru“?

Jednak se mi narodil syn, který je pro mne největší motivací, inspirací, měřítkem i kritikem. Bez něj bych pro děti tvořit nemohla. Zprostředkovává mi makrokosmos dětských představ, snů, radostí a potřeb. Je takovou mojí kasičkou, ze které vytahuji nápady…

Tou druhou šťastnou událostí byla nabídka od spisovatelky Daniely Krolupperové, autorky celé řady oblíbených knížek pro děti, ilustrovat její pohádku o vílách a jedovatých rostlinách. Nakladatelství nám spolupráci umožnilo a v roce 2010 z ní vzešla  naše první kniha Zákeřné keře. A tak mě dnes na Fleru najdete na nové adrese www.fler.cz/pamatky-pro-deti.

Jste profesí ilustrátorka, grafička, nebo jak jste k tak krásnému kreslení přišla?

Vystudovala jsem anglistiku a filozofii. V tom, co dělám, jsem samouk. I když nevím, zda to lze tak úplně říct. Určitou míru dlouholetého vlivu nelze odepřít ani okruhu mých blízkých a přátel. S jistou mírou údivu zjišťuji, že jsou to vesměs samí historikové, kunsthistorikové, památkáři, filozofové, kde tu nějaký restaurátor či architekt.

Kolik času zabere vytvoření nového průvodce?

Samotnému vytváření průvodců předchází období, ve kterém je nutno získat potřebná povolení, památku musím samozřejmě navštívit. Je to období příprav, sběru fotografického materiálu a dalších podkladů – a studia literatury.

Při osobní návštěvě památky také nejde jen o pořízení fotodokumentace. Musím si prohlídkový okruh projít, chci vidět, jak ho může vnímat dítě. Je to velmi odlišné od toho, jak bych si prohlídku užila sama. Pro dítě je často těžké najít si vůbec výhled ve skupince vysokých dospělých. Zajímá mě také výklad průvodce, celková atmosféra i drobné detaily.

Na sérii prvních dvaceti průvodců po hradech a zámcích jsem pracovala intenzivně včetně víkendů více než rok.

Unikátní nápad, který potvrzuje, jak moc jsou pro děti důležité ilustrace.

Ano, brožurky jsou ilustrované, což je pro vnímání dítěte velmi podstatné. Kdybych dítěti ukázala dva obrázky, jedním by byla fotografie hradu a druhým by byla ilustrace hradu, zákonitě jej zaujme ilustrace. Proč? Je to zkratka, určité zjednodušení skutečnosti, které dítě potřebuje, aby se mohlo koncentrovat na to, co je na obrázku podstatné. Ilustrace to dokáže podtrhnout a zdůraznit. Z ilustrace dítě získá jasnější představu o tvaru budovy, barvě, členění a víc si zapamatuje.

Průvodce je balený v igelitové fólii a ke každému je přibalena krabička s dřevěnými pastelkami. Pastelky zde hrají hlavní roli. Průvodce totiž nabízí dítěti možnosti zaznamenávat, zapisovat, kreslit, lepit a taky hrát si přímo při prohlídce památky. Podněty k těmto aktivitám vybízejí k přirozenému zájmu zkoumat, hledat, poznávat a reflektují silnou potřebu v dítěti prostě něco dělat. Můj syn začal vybarvovat německý manuál k našemu autu, protože obrázky byly černobílé, no a realita přeci černobílá není!

Testoval každého průvodce před vydáním váš syn?

Některé průvodce testoval v průběhu tvorby a při zkušebním tisku. K srdci mu přirostla Lednice, kde jsme byli několikrát. Také Červená Lhota a Hluboká. Překvapivě jde o památky romantizující architektury, nikoliv tzv. klučičí rytířské hrady.

Ve svém profilu na Fleru píšete, že průvodce „Poskytuje prostor k vytvoření osobní vazby k památce“. Funguje to?

Když jsem byla dítětem, tak jsme si spolu se sestrou vedly takové prázdninové deníčky. Lepily jsme si vstupenky a pohlednice na památku na místa, která jsme navštívily. Ze svého okolí vím a taky mi mnoho maminek napsalo, že podobné zážitkové knížky mají také v oblibě. Průvodce nabízí možnost vlepení vstupenky, jako důkazu o „dobytí“ hradu či zámku, je zde prostor pro osobní zápisky a poznámky. To vše vytváří vzpomínky na jedinečné chvíle s rodinou na konkrétním místě. Tam osobní vazba k památce začíná.

Kdybych se pokoušela někde v zahradách zámku Hluboká vysvětlit dítěti boj s Turky, asi bych po chvilce pozornost neudržela. Dítě by odběhlo nejspíš k fontáně omočit si ruce. Když si však sedneme v zámecké restauraci ke stolu a projdeme si v průvodci hrotem pastelky bludištěm až k pevnosti Raab, tak abychom neprobudili všudypřítomné hlídky turecké stráže, myslím, že i menší dítě pochopí, proč mají Schwarzenberkové v erbu hlavu Turka a proč klika hlavní brány vypadá právě tak. A co víc, informaci pochopí a zapamatuje si ji.  A navíc, než číšník donese objednaný smažák, zabavíme se! :-)

Jaké máte ohlasy od dětí, píší vám? A píší spíš děti, nebo my, rodiče? :-)

Velká důvěra zatím přichází od rodičů, typicky: „Konečně nemusím děti přemlouvat, že půjdeme na zámek a přesvědčovat je, že to bude zábava.“ :-) Z Českého Krumlova mám pochvalu od šestiletého chlapce a jeho maminky. Moc mě těší, že celková koncepce i samotný nápad má co sdělit. Přímá odezva od klienta je velmi důležitá.

Ostatně, ať se to týká jakékoliv tvorby, v tomto je právě Fler nenahraditelný. Poskytuje okamžitou zpětnou reakci. Ta bývá často hlavním motivačním faktorem i důležitým vodítkem.

Ale jenom u Průvodců určitě neplánujete zůstat...

Ještě v letošním roce vyjde pohádkový příběh s mými ilustracemi (Zhoubné houby) a před Vánocemi autorská kniha Rodinné album.

Co jsem nevynechala:
Při vyprávění historie památky Eva přidává osobní zážitky:

• Vzpomínám  na možnost připravit si čípek ve výrobně léků na Hospitalu v Kuksu. V průvodci to také zůstalo, ať mají rodiče co vysvětlovat :-)

• Za zajímavou příhodu můžu také označit přesvědčivý a velmi autentický výklad útrpných metod v břitové věži hradu Bítova, kde jsem téměř neunikla deformaci prstů. Ovšem celý tento hrad je nadmíru zajímavý osudem posledního soukromého majitele Jiřího Haase. Věřím, že je na průvodci znát, že jsem na něm pracovala s velkým potěšením.
  Přece nemůže nikoho nechat chladným, že baron Haas často poobědval se svou lvicí nebo stavěl výstavní domečky pro morčata…!

Připravila: Helena Görnerová
Foto: autorka a archiv Evy Chupíkové

Praktická žena srpen - září 2012

Letní dvojčíslo kreativního časopisu Praktická žena se právě  objevilo na stáncích.

Sto padesát stránek originálních nápadů, samozřejmě s popisy a postupy, krom jiného nabízí návod, jak si vyřezat z melounu zajímavou dekoraci. Jak použít krajku v bytě bez toho, že byste musely paličkovat - ubrus z deček po babičce může vypadat prostě báječně a moderně! Háčkované květiny uplatníte na letním kloboučku, tašce i na židli. A tulipány řetízkovým stehem, to bude ta pravá ozdoba polštářů na letní posezení na zahradě.

Vyzkoušejte sluneční barvy - u této techniky pracuje sluníčko, vy máte volno! Naučíte se plstění suchou jehlou, jak využít washi pásky nebo jak si stojí knížka o tvoření z papíru. A nechybí samozřejmě klasika léta - tašky, které jen tak nevidíte a můžete si je udělat sama!

Módní stránky nabízejí pohled do džungle, redakce si tentokrát v receptech vyzkoušela grilovat.

A opět v Praktické ženě najdete rozhovor autorek Fleru. Tentokrát s Evou Chupíkovou o originálních průvodcích pro děti po našich památkách.

Více najdete také na webu www.praktickazena.cz.