Obchod plný hraček, kterým děti jen těžko odolají a které uchvátí i hravé dospělé. Takový je obchůdek značky Šapitó, do kterého vás jeho tvůrci zvou v dnešním rozhovoru. Změnili jsme pokládané otázky, ať vás nová verze baví!

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
M+J: Šapitó je rodinný ateliér, který obývají tři neposedné blechy V+M+T, jedna věčně nevyspalá principálka M. a k neutahání pracovitý pán šiditel J.
Naše hadrové Šapitó jsme rozbili v roce 2002 a od té doby je nám pod ním dobře. Zpočátku hodně kočovně, nyní usedle ve 120 let starém domě s ďábelským číslem popisným tvoříme, rozkreslujeme, stříháme, šijeme, páráme, motáme, stroj nabíjíme, olejujeme a opravujeme. Většinou to ale nejde jako po másle, protože tři neposedné blechy V+M+T kolem nás neustále krouží, tahají nás za rukávy, skáčou, křičí, brečí, běhají, o dobroty žebrají… A když konečně ulehnou, pokračujeme v práci a rozkreslujeme, stříháme a občas víno popíjíme tak, abychom nevzbudili naše neposedné blechy V+M+T.
M: Já víno nepiju, musím být silná na noční pobíhání mezi postýlkami.

Jak jste se dostali k tvoření?
J: Nezbyla na mě žádná práce, tak jsem si ji musel vymyslet.
M: Zjistila jsem, že nic jiného neumím.

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
J: Ano, neúre.com.
M: Ano, vedle dětí a domácnosti všechen čas.

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
M: Látky nám přišly pod ruku tak nějak samy. Šití je snadno přístupná technika na vybavení i zručnost, alespoň v té nejzákladnější formě.
Při samotné práci nám vydatně pomáhá vyšívací stroj, kterým jsme nahradili pracné ruční tisky. Techniku sítotisku využíváme u malých detailů, kde výšivka nevypadala hezky. Technologický postup je celkem jednoduchý, ale zdlouhavý. Jelikož dbáme na precizní řemeslné zpracování, nedá se i to jednoduché šití a následné vycpávání hračky urychlit. Že se nám to vyplácí, to nám ukazují naši vděční a stálí zákazníci. Těm moc děkujeme.

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
M: Řeknu si: Ještě nemáme ovečku, tak si začnu dělat skicy, které nechám uležet. Když se mi zdají zajímavé, přijdou na řadu první střihy a vzorky, u kterých si ověřím, že ovečku opět ještě dlouho mít nebudeme. Ale přibude nám další chrastící kočička.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového? 
M: Určitě potěší slova uznání od lidí z oboru, např. od pana Václava Kubáta, nestora české hračkářské školy. Nefalšovanou radost mi udělají hlavně ti nejmenší, když naši hračku nenechají ležet v koutě. Měla bych pocit zmaru, že dělám pouze hezké, ale nefunkční hračky.
J: Názor M.

Doporučte Fler tvůrce, které máte rádi.
M: Jou Jou, Jana K., and…, mi.ui, juteuse, FF design, Amélka, Lotr, Gurumina a mnoho dalších…

Kdybyste měli upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
M: Nejspíš blecha. Ideální velikost pro kojence, má dva kousací kroužky, za které se dětem dobře drží, chrastí a je celkově velmi pozitivně naladěná. Ve své jednoduchosti je plně funkční a mám z toho radost.
J: Houpací koník. Je to naše novinka z biobavlny. Je super a hlavně je BIO.

Nosíte / používáte své výrobky nebo jste kovářovy kobyly?
M: Naše děti jsou přímými zkušebnami všech našich hraček. Jelikož si každá dcera hraje jinak a vyhledává jiný typ hry, mohu se tím řídit při navrhování dalších hraček. Teprve zhruba poslední tři roky nad hračkou jako herním produktem přemýšlím více a snažím se v tomto oboru vzdělávat.

Čemu se rádi věnujete ve volném čase, když netvoříte?
M: Tvořím pro Břichopase.
J: Ve svém volném čase si nechávám vrtat koleno.

Jak vypadá váš ideální den?
M: Blechy V+M+T jsou zcela samostatné, neruší, spořádaně si hrají, dobrovolně jdou „po o“ spát, já na jeden zátah udělám práce za tři dny a večer mi padne šichta před Večerníčkem. Před spaním si přečtu pár kapitol z oblíbené knihy.
J: Stejné jako předešlé s tím rozdílem, že vedle V+M+T zmizí a ztichne také M.

Jaké máte pracovní plány pro příští týden a jaké pro příští rok?
M: Od dob, kdy k nám do Šapita přibyla třetí blecha T, neplánuji. Ušetřím si tím mnoho nervů, kterých povážlivě ubývá. Nápadů mám čím dál víc, ale jak říká Kašpárek ve Faustovi: „Šourem, šourem…“ Smířila jsem se s tím, že nestihnu zrealizovat všechny své plány.
J: Plán pro příští týden: Tříkrálová obchůzka. Plán pro příští rok: Až do roku 2014 se nic zvláštního neděje.