"Veškerá moje tvorba pramení z touhy zachytit TO NĚCO, co někdy letí z velké dálky, někdy to šeptají tvorové a předměty v mé bezprostřední blízkosti," píše na svém profilu Monika tvořící pod značkou sol.d.c. Výsledkem její tvorby jsou originální kovové šperky s osobitě zakomponovanými kameny. A osobitý je i dnešní rozhovor se samotnou autorkou...

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Jmenuji se Monika Dudková a myslím, že mne to zcela vystihuje.

Jak jste se dostala k tvoření?
Mám pocit, že tvořím od nepaměti, stopy této činnosti se dodnes nacházejí po stěnách a v kredencích všech členů blízké rodiny.

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Profesionálně je silný výraz, ale vlastně nedělám nic jiného, tvořím, dokud mi nedojdou baterky. Pak dobíjím, kde se dá, hlavně v přírodě. A neocenitelnou pomoc poskytují nepříliš početní přátelé :-).

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Nevyhrála zatím žádná, techniku neustále hledám, nacházím, opouštím, měním a kombinuji. Technika je velká magie, musí se na ní neustále pracovat. Pro mne bude asi specifická rytina do cínu, která přímo navazuje na to, že jsem odmaturovala jako rytec skla. Aplikovat tuto technologii na cín mi velmi vyhovuje. Dělám to ráda, dokonce se už neohrožuji na životě jako na počátku těchto pokusů :-). Fascinuje mne jemná plasticita a poslední dobou i struktury.

 

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Nápad, návrh, realizace. To by sice bylo velmi hezké, ale probíhá to pokaždé jinak. U šperků, pokud se nejedná o specifikovanou zakázku, se většinou inspiruji samotným kamenem. Jindy mám představu o tom, jak by měl šperk působit, a já, pájka, cín i kámen se sobě navzájem přizpůsobujeme. Vytvořit návrh a pak se ho striktně držet, mne lehce zabíjí :-). U obrazů se jedná o ještě složitější proces zpestřený snahou nacpat se s plátnem někam, kde bych mohla v našem malém bytě alespoň rozpažit.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Názor můj a názor osob mně blízkých, někdy ale musel výrobek vzniknout z vnitřního přetlaku a pak mne názory nezajímají :-). Jinak hodnocení prodaných výrobků je velmi příjemná záležitost, chodím si tam někdy drbat ego:-).

Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
Je jich mnoho, často zírám, jak velké talenty tu jsou a neustále přibývají. Fascinují mne šperky s obrovskou vnitřní silou od Justka, žensky něžné od Yana, absolutně vycizelované od Black Adder, přírodou krásně potrefené od ojásek, bezva ulítlé od Futetky a v neposlední řadě šperky něčím mi velmi blízké od Modrý květ, Tereza O. a spousta dalších, byl by to tlustý fascikl nejen mezi šperkaři. Kameny s čistou energií kupuji u Saffron a plechy k tvorbě u matamity - materiál.

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Většina mých výrobků jsou pro mne miláčkové, snad ale možná Prapodivín je mi velmi blízký, zřejmě autoportrét :-).

Nosíte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Stoprocentní kobyla, jsem spíš introvertní typ, nerada na sebe upozorňuji a šperky jako by ani nebyly pro mne :-). Zcela výjimečně si nějaký nasadím, ale stalo se mi, že někde v půli cesty městem jsem ho rychle šoupla do kabely. Klidně se smějte :-).

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Ráda sním o tvoření, v hlavě je výrobek rychle hotový a většinou bezchybný :-). Hodně čtu, když zbyde trocha času, houbaření, a zájem o mykologii u mne hraničí s posedlostí, ráda si poslechnu dobrou hudbu, kterou přímo bezostyšně používám k vytvoření žádané atmosféry bezprostředně se týkající výroby šperku, také miluji procházky lesem, procházky s cílem káva, většina těchto činností probíhá za doprovodu mého sedmiletého synka. Mimochodem, fotografie, na kterých jsem, dělal on:-) Rád by si prý na Fleru otevřel vlastní obchod s fotkami a za utržený peníz nakoupil a pěstoval křečky, bůh mi pomáhej…

Jak vypadá váš ideální den?
Ráno všichni bez pomoci vstaneme a jsme zdraví. A to stačí, no ne? :-). Jestli ale můžu popustit uzdu, tak následovně: ráno všichni vstaneme, syna si vyzvedne anglicky mluvící francouzská chůva, já si uvařím kávu, zakouřím si, pustím ČR Vltava, pájím, ryju a maluju až do naprostého vyčerpání, mechanický sporák sám uvaří, prádlo vykmitá z pračky na sušák, křečci sami vyhází bobky a vymění seno, nějak se samo uklidí, vrací se chůva a oznamuje, že Robin umí 800 nových anglických slovíček a polovinu z toho německy, odpoledne máme motivační sezení s Emilem Zátopkem, pak odcházím na večeři s H.R. Gigerem, který mne nesprdne, že jsem levá, na Fleru mi bliká cca 7 objednávek, uléháme ke spánku, venku není vůbec inverze, u sousedů nevyje osamělý pes a protivná sousedka z dolního patra se odstěhovala. Tak :-).

Jaké máte pracovní plány pro příští týden a jaké pro příští rok?
Prosté, nezbláznit se z toho, že v září se podílím souběžně na dvou výstavách, udržet se v takovém stavu, abych mohla dál tvořit a starat se o syna, tu nenaplněnou nádobu… A na příští rok? Hlavně se ho dožít, ostatní se poskládá samo :-). Jestli ale můžu lehce pošťouchnout osud, ráda bych se dopracovala k domečku s dílnou, pracuji vlastně v oddělené části kuchyně a přítel má doporučeno nedopíjet nápoje do dna, co kdyby mi tam třeba ustřelil drát, že ano…