Podzim je už v plné síle, listí opadává ze stromů. My ruku v ruce, společně, procházíme vzhůru. Nahoru na kopec, tou podzimní alejí. Společně a spolu, ruce zimou se nechvějí. Plná barev a přec připravující se k spánku. Protože zima se blíží, podzim má na kahánku.

Stejně tak třetí ročník Meziklubovky se chýlí ke svému konci. Máme tu pro vás výsledky předposledního kola a něco málo navíc.

Co vše v sobě "spolu" nese?

Pro mne "spolu" v té nejvyšší podobě znamená symbiózu - jedno bez druhého nemůže být, ale zároveň si žijí každý svůj život. Prolnutí, kdy jeden druhému poskytuje životní sílu, ale nežijí nikdy na úkor toho druhého. (zanky)

Téma skýtalo spoustu možností. "Spolu" pro mě znamená nevlát ve větru, být v bezpečí, v teple. (Mary K)

--> Spolu a společně - to je přece téma života! O čem jiném náš život je, když ne o vztazích! Vybrané téma mě nadchlo. Zaměřila jsem se na rodinu - místo, kde se vztahům nejvíce učíme. děti, rodiče, prarodiče... a když si navíc umíme společně zahrát, naučíme se unášet prohry i vítězství. Báječný vklad do života. A proto, "Člověče, nezlob se... A pojď si hrát!" (Lydie Dostálová)

Téma jsem uvítala, líbila se mi myšlenka dvou spojených v jeden celek, a tak jsem pojala i šperk. Líbila se mi i velká volnost tématu. Právě proto mi chvíli trvalo přijít na "to pravé" pro soutěž, chtěla jsem téma pojmout z obou aspektů. Nešlo jen o blízkost fyzickou (v případě mého šperku konstrukční ztvárnění), ale i o vyjádření vnitřního rozpoložení a emocí. (germia)

Téma "spolu - společně" je zkrátka skvělé téma. :-) Při slovech spolu a společně se mi vybaví hezké okamžiky a vzpomínky na chvíle strávené s těmi, které mám ráda. (Vendulka_)

Spolu, společně... nádherné téma. To prožíváme dokola pořád. A i když spousta lidí si ho zredukovala na "co my společně zažíváme", pro mě je to spíš o tom, co druhému můžu dát. Protože když dává jen jeden, není to společně. Vlastně s takovým tématem ani pracovat neumím, popsat ho nejde.. takové oka-mžiky prostě přijdou, jsou, stačí je vidět. Člověk je nemusí vytvářet :-) (HelenaG)

<-- Co se stane, když Pán Zoufalý sáhne po oprátce? Autorský cínový šperk tvoří dva kousky. Oprátka a postavička vyřezaná z plechu, pocínovaná s vychladlým tyrkenitovým srdcem. (Abraka Gabra)

Mně se, jako vždy :)), téma líbilo... opět nabízelo spoustu možností, jak se ho pokusit vyjádřit. Přemýšlela jsem, jak ho ztvárnit originálně a opět "k použití" a nejlépe, aby i to "použití" bylo na téma SPOLEČNĚ. (Hanka Čížková)

Téma mi přišlo pěkně uchopitelné, kreativní a díky tomu jsem měla nápad skoro okamžitě, inspirovala jsem se v lese.... Hladová ptáčata na hnízdě a jejich obětavá ptačí máma, veverka, která má své hnízdo plné oříšků, které tam jsou jeden vedle druhého, i když ne vlastním přičiněním, ale spolu :) Vždyť co může více vyjadřovat téma "Spolu-společně", než zvířecí maminka pečující o svoje roztomilá mláďata. (atelier age)

--> Čtyři knoflíky jsou jako čtyři staří přátelé. Každý je jiný a přesto jim to nejvíce sluší dohromady, každý sám dokáže udržet leccos pohromadě, ale daleko víc toho dokáží společně. Nechte si je všechny a potěšte s nimi vaši starou oblíbenou blůzku, nebo si nechte jen jeden a ostatní darujte nejvěrnějším kamarádům - budou vás stále spojovat, ostatně tak, jak to knoflíky umí... (Mauréta)

Téma Spolu-společně mě dovedlo k různým příjemným úvahám o životě, manželství a rodině... Že je třeba si toho všeho vážit, dokud to máme, a radovat se z každého dne, který prožijeme spolu, s někým blízkým našemu srdci. (ingrid.h)

Mám moc ráda ten moment, kdy je po pár dnech ticha najednou v klubu rušno, začínají se objevovat odkazy na výrobky k tématu a rozvíjí se debata... o tom, co je fajn a co je ještě hezčí... co se hodí a co už ne... co udělat s fotkami a podobně... jako obvykle jsme tak trochu všechny tvořily také spolu a společně ... (kantatae)

První pětka pěkně společně

1. místo

Hanka Čížková: Tak pojď, jdeme...

"Tak pojď, jdeme... :)) .. no neskákej, neskákej, sedni! Tááák, drž.... Už to bude...." CVAK. "Volno..." " Neštěkej, vždyť už jdu......." :)))) Znáte to, jak to vypadá, když jdete společně se svým čtyřnohým miláčkem ven? A nebo když máte těch miláčků víc??  Je to úžasný zážitek! Obzvlášť pro sousedy. Ti už se "modlí": " Jéje, už aby byli s těmi psy pryč!, abychom tu neohluchli !" Ale my, majitelé psů i pejskové, jsme šťastni, že můžeme takovou společnou procházku zažít.

Hanka opět zabodovala! Na první místo jí tentokrát stačilo pouhých 83 bodů. Hanka soutěží za klub Nezařaditelných. Protože řezbářku Hanku už dobře znáte, pustíme se rovnou do otázek:

Proč sis vybrala zrovna věšáček a proč s pejskem?
Postupně mi vykrystalizovaly dva, pro moji techniku a vymezený čas, vhodné nápady: První, vyřezávané šachy - Dvě rodiny. Ale protože přebornicí na společenské hry je z našeho klubu Saturnin, nechtěla jsem jí nápad vzít :). Tak to vyhrál Věšáček na psí oblečky :)! Protože pro mě spojoval právě to každodenní soužití pána se psem :)). A musím přiznat, že já, ač majitel třech psů, takový nemám. A že se mi právě ta "vyjížděcí vodítka" válejí na bedně vedle věšáčku, protože se na háčky, které mám doma, nevejdou, nedrží tam! :))) Musím si ho také udělat!

Jaké psí miláčky máš doma ty?
Nejstarší, kříženečku Trnku, mám z útulku. Už u nás žije 8 let. A pak mám ještě dva zděděné pejsky, jezevčíka drsnosrstého, Karoska, a velmi krátce tibetského teriéra, Tibiho. Krásně se nám "do smečky" sladili, jen procházky se třemi psy najednou nejsou úplně jednoduché :)))

Komu jsi fandila v tomto kole?
Musím ocenit a obdivovat ty výrobky, ve kterých autor(ky) vyjádřily VZTAH = SOUVISLOST mezi aktéry, což je podle mě, na tématu SPOLEČNĚ, to nejtěžší...

  • Druhá půlka pomeranče - Skvělý nápad, nádherný, perfektně udělaný výrobek s myšlenkou, fakt paráda!
  • Těším se na Tebe... - Tolik něhy ve výrazu,... oceňuji velice, protože sama vím, jak je v této technice nelehké ztvárnit ten pocit, který toužíte předat dalším lidem.
  • Vždy jsem tu pro tebe - variabilní šperk - krásná práce, moc hezky naplněné téma i symbolicky.

2. místo

demadera: Těším se na Tebe...

Vzpomínka pro nastávající maminku na toto pro ni kouzelné období... Kouzelná soška, plná něhy a mateřské lásky...

Demadera je také řezbářka, ovšem tentokrát z Valašska. Řezbářství není přímo jejím povoláním, ale naopak jejím milým koníčkem. Nejraději má trnkové dřevo, ale soška je ze dřeva lipového. Soška ženy od vás obdržela 71 bodů a s nimi druhé místo. Demadera soutěží za klub Černobílých. Co nám demadera poví?

Jak Tě napadlo vytvořit sošku ženy čekající dítě?
Když jsme v klubu zjistili, jaké je téma pro tvorbu na září, tak jsem se jen zaradovala, protože čekání na příchod nového človíčka do života pro mne vyjadřovalo dokonale myšlenku Spolu - společně. Nejdůležitější pro mne bylo, aby při pohledu na tuto ženu bylo na první pohled vidět, jak láskyplně vnímá nový život v sobě, chrání jej a přijímá ho jako součást svého života.

Jak ses dostala k práci  se dřevem?
Práci se dřevem - řezbářství, jsem se začala učit od místního řezbáře Libora Aujezdského, který mne v jedenácti letech naučil základy práce s dláty a řezbářskými noži. Následovala několikaletá pauza naplněná školami a zaměstnáním. Až teď se vracím k tomu, co mne v životě přitahovalo ze všeho nejvíc - dotýkat se dřeva a tvořit z něj.

3. místo

Vendulka_: Znamenáš pro mě celý svět

Znamenáš pro mne celý svět, 
to znáš už nazpaměť.

Životem mým proplouváš 
a radost rozdáváš.

Šeptám Ti do Tvých snů,
děkuji, že jsi tu...

Vendulka_ má svůj vlastní, pestrobarevný svět. Většinou je z příze a věřte, že ani háček ani hlava u ní nezahálí. Vendulčin styl pravděpodobně snadno poznáte. Její Rybičky posbíraly krásných 60 bodů, proto jim patří třetí místo. Vendulka_ soutěží za klub Fialovorůžových. Co nám poví k Rybičkám či k Meziklubovce?

Proč sis vybrala zrovna rybičky?
To, že jsem zvolila zrovna rybičky, byla náhoda. Velkou rybičku jsem vyráběla na zakázku pro jednu milou zákaznici. A k velké rybce jsem jí jako dáreček vyrobila ještě malou. :-) A když jsem si je fotila, usmívala jsem se nad tím, jak se na sebe smějí a koukají. Napsala jsem k nim básničku, pod kterou si může každý představovat kohokoliv. Já jsem ji psala o mých holčičkách, protože když se na ně každou noc chodím koukat, jak spokojeně spí, říkám si, jak veliké štěstí mám, že mi vpluly do života.

Odkud se u nás vzala technika amigurumi?
Amigurumi je ohromně zábavná technika háčkování a pletení pocházející z Japonska. Používá se pro výrobu "vycpaných" zvířátek, postaviček, všeobecně hraček, různých drobností a dekorací. Chvíli mi trvalo, než jsem našla odvahu a hlavně trpělivost na tu spoustu malých oček, se kterými práce nijak zvlášť rychle nepřibývá ;-) Ale jsem moc ráda, že jsem ji zkusila, protože mě opravdu moc baví.

Komu jsi dala svůj hlas v tomto kole?
Podle mého názoru to bylo velice vyrované kolo a vybrat tři nejlepší bylo pro mě opravdu těžké. Hlasy bych tentokráte dala všem. Když se ale musely vybrat tři - vybrala jsem fotografii HelenyG - protože je prostě dokonalá, potom nádherné kočičky Jin a Jang od Mioly a musím říct, že mou stálicí v udílení hlasů v VMS je Hanka Čížková. A ani teď mě nezklamala a vytvořila úžasný věšáček, který se pro každého pejskaře musí okamžitě stát srdcovkou. :-)

4. místo

germia: Vždy jsem tu pro Tebe

Vztah matky s dítětem je jednou z nejpevnějších spojení, které znám. Matka nás miluje, pomáhá nám, chrání nás, stará se o nás, vždy je tu pro nás. Tento šperk jsem tedy vyrobila pro všechny maminky jako symbol toho, že jako tu ony vždy byly pro nás, my tu budeme vždy pro ně.

Těsně na čtvrtém místě se tentokrát umístila skvělá cínařka a šperkařka Germia. S každým měsícem jen roste, radost ji pozorovat. Variabilní šperk se sloníky, zástupce klubu Zvířátek, obdržel 58 bodů.

Proč sis vybrala slony? Máš k nim specifický vztah?
Speciální vztah ke sloníkům sice nemám, ale do soutěží se snažím vkládat výrobky, které reprezentují nejen tvorbu mou, ale i celý můj klub, Zvířátkoví. Zvířata vyrábím moc ráda, a právě zvířata oplývají symbolikou, kterou jsem chtěla vtisknout šperku. Sloni jsou majestátní tvorové, velice chytří, schopní hlubokých emocí - lásky i zármutku. Jsou to také matky, které nesou své potomky pod srdcem tu nejdelší dobu a matky, které se svých potomků nikdy nevzdávají. Vytvořila jsem tedy pomocí slona, jako symbolu mateřské lásky, hold nejen mamince svojí jeho vlastní výrobou, ale nakonec i nynější majitelce, mamince, která se o svůj šperk rozdělila s dcerou a vyplnila tedy záměr, se kterým jsem šperk tvořila.

5. místo

HelenaG: Důvěřuj mi

Náhodná setkání. Malá dětská dlaň a plemenný hřebec Nick. Zkameněl a snad i přestal dýchat, aby té malé dlani neublížil. Pomalu maličká zaplete mu copánky. Charakter chladnokrevníka.

Páté místo patří HeleněG a jejím koním. Respektive jednomu, velmi specifickému okamžiku. Fotoplachtě plné emocí jste dali 54 bodů. Helena soutěží za klub Hnědozlatých. Chcete vědět více? Ptala jsem se za vás:

Jak fotka vznikla a kde? Byl to záměr nebo náhoda?
No jdu vám takhle lesem a najednou - kůň.. Ba ne, to by mi nikdo nevěřil :-) Ale při domluveném focení stahování dřeva v lese přišla taková kouzelná chvilka, kdy si moje dcera chtěla pohladit toho cizího hřebce. A on prostě dal hlavu dolů a pak úplně zkoprněl. Přestal dýchat a jenom koukal, jak se ta (na můj vkus až děsně maličká) ručka blíží... Dovolili si navzájem něco úžasného. Byla jsem tam tak trochu "navíc" :-) Že to skončilo zaplejtáním copánků (koňovi) asi každý u fotky četl.. Tihle koně mají neuvěřitelný charakter.

Jak ses dostala k focení koní?
No koně miluje a fotí snad každá holka, ne? :-) Dřív jsem na nich jezdila, ale to mi přišlo takové samoúčelné. Jen pro zábavu. Jenže pak jsem se přestěhovala do hor a poznala lidi, co s koňmi přibližují dřevo. A najednou to nebyl skanzen, byli to živí lidé, žádná historie, ale jejich každodenní tvrdá práce. Ruce plný mozolů, mizerný prachy a doslova vydřený. Byl to osud, už je to přes 10 let, co je fotím. A v různých formách to předávám dál, aby i ostatní věděli, že tenhle svébytnej svět existuje.

Kdo tě zaujal v tomto kole?
V předvýběru v klubu mě doslova "posadil na zadek" nápad Abraka Gabry: 1 + 1 = ?. Tam si můžete najít příběhů na téma "společně".. a mohou dopadnout dobře, špatně, i to je život. Ale bylo mi od začátku jasné, že je málo zamilovaný, málo růžový, málo dojemný a hlavně je tak trochu "unhappy" :-) Celkově se opravdu vymykal průměru, neměl prostě šanci.

Ohromně se mi líbil i nápad sdílení knoflíků, a to ve fimu, které na takovéhle úrovni, jakou předvádí Mauréta, opravdu miluju. A zase asi navenek málo dojemné, přitom přátelé.. no, kolik těch opravdových máte vy? Měli byste vůbec komu ty čtyři knoflíčky rozdat?  :-)

Jak jsou na tom kluby?

V klubovém klání vyhráli Fialoví, jimž jsou v patách společně Nezařaditelní a Hnědozlatí. Čtvrté místo patří Černobílým, páté Květinovým. Na dalších příčkách se umístili Zvířátkoví, Zelení a Červení. Kompletní výsledkovou listinu naleznete v blogu.

Tématem posledního kola třetího ročníku Meziklubovky je "Maškaráda", hlasování začíná 1. 11.