Nedávno jste mohli v našem magazínu číst o ručně šité krajce a proč se jí říká právě šitá. Připadalo vám, že to není nic moc těžkého? Zvu vás tedy do dnešní dílny - na konkrétní krajce si podrobně ukážeme, jak šitá krása vzniká a kolik je při její výrobě potřeba trpělivosti a času.

Co všechno je k tomu zapotřebí?

Výroba šité krajky nepotřebuje žádné zvláštní pomůcky a nářadí. Jedinou výjimkou je pomocné plátno celastik, které můžeme sehnat v krajkářských potřebách nebo knihařství.

  • pomocné plátno celastik - je to speciální dvouvrstvé plátno (papír a pryž), které se používá např. v knihařství či papírnictví. Lze také použít klasické knihařské plátno, u něj však hrozí riziko potrhání a obarvení krajky. Někdo také používá obyčejný papír potažený samolepicí folií, to je však způsob dosti "domado"... :) Celastik je pro šitou krajku nejlepší.
  • technický výkres - návrh budoucí krajky čili podvinek
  • silnější, pevná filcová podložka
  • píchátko - tenká jehla nebo špendlík připevněný třeba do špičky vyschlé fixy. Samozřejmě lze pořídit "profi"  v krajkářských potřebách nebo na krajkářských trzích
  • gelové pero - dříve se používala klasická bílá tuš a perko, ale moderní doba je moderní doba a toto je opravdu výtečná vychytávka. Důležité je, aby linky byly na podkladě dobře vidět, nejlepší je bílé pero.
  • pevné plátno (textilie), nejlépe bílé, abychom viděli, jestli máme při práci čisté ruce
  • stehovka
  • jemná nit, nejlépe tzv. "trhačka" nebo nějaká jiná jemná dobře trhavá nit
  • silnější lněná nit na podkládání kontur vzoru
  • zelená, smetanová a růžová mulinka
  • nůžky s jemnou a ostrou špičkou
  • jehly č. 5 a 10
  • krátké nerezové krajkářské špendlíčky
  • plátno na podložení a přežehlení hotové krajky
  • žehlička

Italská krajkářka Lucia Constantini při práci, pro šití používá speciální podušku - stojánek. V Čechách se krajka tradičně šije přímo v ruce.

Pomůcky máme a teď hurá na věc!

Postup práce je rozdělen na několik fází:

1. přípravné práce

Podle podvinku si ustřihneme příslušně velký kousek celastiku. Na ten je potřeba přenést kontury budoucí krajky. To se dělá tzv. vypícháním. Podvinek se přišpendlí na celastik a na filcové podložce se píchátkem vypíchají kontury vzoru. Jednotlivé dírky se nesmí píchat příliš blízko sebe, aby se celastik během práce nepotrhal.

Po sejmutí podvinku se vyznačené kontury obtáhnou perem.

Gelové pero má tu skvělou výhodu, že si celastik můžeme přiložit na okno, abychom lépe viděli vypíchané kontury, což při práci s tuší a perkem samozřejmě nešlo.

Na rubovou stranu se přistehne jednou přeložené bílé plátno ve tvaru a rozměru celastiku. Stehovkou se pak celý okraj nahrubo obšije smykovacím stehem, aby nám tento "sendvič" držel hezky pohromadě, okraje se netřepily a nepřekážely tak v práci. Je připraven podklad pro samotné šití.

 

2. podkládání vzoru


Teď je třeba vytvořit si kontury vzoru, do kterých se potom budou šít výplně. Lněná nit, přeložená na půl, se pevně přišívá trhačkou přesně podle předkreslených kontur. Je lepší použít jemnější jehlu (č. 10), aby vpichy do celastiku byly co nejjemnější. Jednotlivé stehy opět nesmí být příliš blízko sebe, ale také ne moc daleko, aby bylo možné podkladovou nití pěkně "malovat".

3. šití výplní

Nyní přijde ke slovu mulinka. Z celého svazku přadénka použijeme jednu nitku. Zapošije se v kontuře a podle připraveného schématu se řada po řadě šije výplň vzoru.

Existují různé styly výplní a technik, některé nejběžnější jste mohli vidět v předešlém článku Proč je šitá krajka šitá. V tomto případě je na listy použito podkládané pláténko (zelená mulinka), květ je pracován výplní trojsloupkovou (růžová mulinka), pozadí tylem bez podlože a obtáčenými spojkami (smetanová mulinka).

Po ušití všech výplní přijde na řadu začištění a zpevnění kontur kroužkováním. Kroužkuje se smykovacím stehem přes dvě nitky mulinky, obvodová kontura přes tři nitky.

4. sejmutí z podkladu, konečné začištění a adjustace

A teď nastává trochu drastická fáze práce - teprve teď se ukáže, jestli je krajka dobře ušitá, od pomocného plátna se totiž odtrhne...

Nedělá se to samozřejmě rovnou, je na to finta: dvojité spodní plátno se rozevře a stehy, kterými se přišívaly kontury, se roztrhají, případně rozstříhají ostrými nůžtičkami. Pokud bylo kroužkování nepečlivé, je po krajce...

Nakonec se z rubu krajky pinzetou vytahají zbytky pomocných nití.

Na filcovou podložku překrytou plátnem našpendlíme nerezovými špendlíčky hotovou krajku, přes mokré plátno vyžehlíme do sucha a necháme pořádně proschnout.

A ručně šitá krajka je na světě...

Kraječku můžeme použít třeba na malou brožku. A jak jsme na tom s časem?

Výroba takové brože o rozměrech cca 7,5 x 3,5 cm mi zabrala cca 13 hodin čistého času.

No ale řekněte sami - nestálo to za to?

brož Tulipánek | Vesellenka

 

Nalákala vás tato ukázka? Máte chuť to hned vyzkoušet? Tak jen do toho! A přijďte se nám pak svou krajkou pochlubit do klubu Sieťovanie, vyšivka na sieti, šitá čipka, cutwork, goldwork a iné staré techniky... Budeme se na vaše výtvory těšit!