Kreslím proto, že to miluji. Opustit problémy tohoto světa a vydat se do vlastního, v kterém je možné cokoliv. Tvorba je jediným způsobem jak utéct, aniž bych se musela pohnout z místa...
Že bych měla říct něco o sobě? Miluju svůj život, kterej neumím brát moc vážně. Miluju spoustu lidí, kteří zas neumí brát vážně mě. Jsem asi ten nejspolečenštější samotář a nejzasněnější racionalista. Jsem nerozhodná, protože každý moje rozhodnutí se vždycky ukáže jako špatný. Mám podezření na Boha, že mě vytvořil jen proto, aby se mohl bavit. Kromě kreslení je mojí láskou cestování. Cestovala bych furt, všude a jsem pro to ochotná udělat cokoliv. Tenhle rok jsem si dokonce zkusila jaké to je být bezdomovcem v Arizoně. Je to spocené, zoufalé, ale stojí to za to. Můž život je hrozně neurovnanej a nenaplánovanej, což se další z mých lásek snaží marně změnit. Mám nejúžasnějšího muže na světě, kterej je hrozně urovnanej a naplánovanej. Jsem hrozně šťastná. A taky jsem docela magor, protože jsem nedávno dobrovolně odešla ze studia architektury a dala se na studium rozvojových zemí. Projevilo se to tak, že už na mě lidi ve škole denně neječí, ale denně se usmívají. Jsem fakt hrozně šťastná. Stačí to? Mně asi ano...