lucoto

Když jsem jako malý chlapec poprvé uchopil štětec, cítil jsem neuvěřitelný vzrušení. A tak to všechno začalo :-) a je. Dnes se tomu říká flow, ale to jsem v té době nevěděl.

Měl jsem prý dva skvělé dědečky, jednoho z Čech a druhého ze Slovenska. Oba dva byli velmi šikovní muži, kteří pracovali se dřevem a textilem. Navzdory tomu, že jsem své dědečky nikdy nepoznal, mám pocit, že jsou stále se mnou. A můj otec? Byl to muž plný života a dobrodružství, který si vždy uměl poradit s jakýmkoli problémem. A to je asi to, co člověk potřebuje do té druhé části - podnikání.

Od útlého dětství mě okouzlila magie kresby. Byl jsem fascinován tím, jak mohou jednoduché tužky a pastelky oživit prázdný papír, vytvořit světy plné barev a tvarů. Ačkoli jsem se nikdy formálně nevzdělával v umění, zdálo se, že talent a vášeň pro kresbu jsem zdědil po svých dědečcích. Výtvarné soutěže ve škole, které jsem často vyhrával, mi daly další motivaci a sebevědomí v mém uměleckém cestování.

V roce 1987 jsem měl to štěstí, že jsem potkal svoji budoucí ženu Lucku. Lucka byla nesmírně talentovaná a kreativní dívka, která se v té době věnovala ručnímu šití a pletení. Byla schopna vytvářet dechberoucí kousky. Každý její výtvor byl jedinečný a originální, který odrážel její kreativní duch a umělecký talent. Její práce mě fascinovala a já si okamžitě uvědomil, že jsem našel svou spřízněnou duši.

1988 končila éra socialismu. Procházel jsem mezi řadami aut na „autoburze“, v ruce držel sklenici teplého čaje a díval se na lidi, na auta a co prodávají. Najednou mě napadlo: „Proč zde neprodávat i oblečení?“ V hlavě se mi zrodila myšlenka. Vždyť oblečení je něco, co všichni potřebujeme.

Přišel jsem domů a otevřel šatník mojí milované Lucky. Vybral jsem pár jejích úžasných svršků a rozhodl se je vzít na burzu. Když jsem je následující den vystavil, všechny se rychle prodaly. Byl to neuvěřitelný pocit a zároveň začátek našeho nového životního směru. Od té doby jsou naše životy neodmyslitelně spojeny s jehlami a nitěmi.

V roce 1990 jsme se intenzivně ponořili do šití bund. I když jsme se oba věnovali svým hlavním pracím, našli jsme si čas na šití. Šili jsme vždy po práci, do pozdních nocí. Večery jsem trávil touláním se po diskotékách, kde jsem se pokoušel prodávat naše bundy. A když se nám podařilo jednu prodat, byla to pro nás obrovská radost. Ta euforie a pocit uspokojení, když se nám podařilo prodat kus, který jsme tak usilovně vytvořili, byl nezaměnitelný. Byl to začátek našeho podnikání, základ toho, co se stalo naší vášní a posláním.

V roce 1991 jsme v Mladé Boleslavi otevřeli vlastní obchod a zaměstnali další lidi, aby nám pomohli s naším rostoucím podnikáním. Celá 90. léta a až do roku 2004 jsme pod značkou Lucoto šili dámskou konfekci, pletli dámské svetry a vytvářeli nové a inovativní designy. Naše kolekce byly oblíbené a my jsme je dodávali po celé ČR. Kromě toho jsme se účastnili různých módních přehlídek, kde jsme prezentovali naše nejnovější kolekce. Toto období bylo pro nás velmi rušné, ale také neuvěřitelně vzrušující a naplňující.

V roce 2004 jsme si uvědomili, že jsme se vyčerpali a potřebovali jsme změnu. Odešli jsme od vlastního podnikání a vstoupili do světa zaměstnanosti. Tato změna byla pro nás skvělá. Získávali jsme nové zkušenosti, různé perspektivy a uplatnili jsme své dovednosti v nových oblastech. V našich nových rolích jsme byli uznáváni jako schopní a talentovaní, což nám přinášelo stále nové a zajímavé projekty. Ale jak se říká, všechno dobré je dobré s mírou. A tak mě nakonec přepadla nostalgie. Začal jsem vzpomínat na staré časy, na naše počátky v módním průmyslu, na tu radost z vytváření... :-)

V roce 2011 jsem skončil ve zaměstnání, vzal nástroje a začal rekonstruovat prostory v našem domě pro nové Lucoto. Ponořil jsem se hluboko do světa stavebnictví a v průběhu necelých dvou let jsem si vyzkoušel všechny stavební profese, které existují - od zedníka po elektrikáře. Bylo to náročné a vyčerpávající, ale také naplňující. A na začátku roku 2013 bylo hotovo. Prostory byly připraveny a já byl připraven vrátit se zpět do světa módy. Bylo mi jasné, že naše prostory nejsou na velkou konfekci, ale kabelky tolik místa nepotřebují. Měli jsme zkušenosti, protože ke každé kolekci na přehlídku, jsme vyrobili i nějakou malou kabelku. Takže jsem řekl "hurááááá do toho" a vrhl jsem se znovu do výroby.

Byl jsem jak kůl v plotě sám, a tak jsem Lucku umluvil, ať mě v tom nenechá a přejde ze zaměstnání k nám domů. Začali jsme se vzorovat, zkoušet, hledat a vyrábět, nakonec se přidal i starší syn Míša. Dnes mohu říci, že jsem zase ve svém živlu. Návrat k naší staré vášni pro módu a design byl pro nás všechny osvobozující. Nové náměty a inspirace přicházely denně a začali jsme vytvářet kabelky, které byly nejen originální, ale také praktické a udržitelné. V těchto kabelkách se odráží naše cesta, naše zkušenosti a naše vášeň. Jsou to nejen kabelky, ale také vyjádření našeho stylu a individuality.

A teď si říkáte, proč jsme tedy čtyři? Naše tým se rozrostl o dalšího člena, když se k nám vrátila jedna ze švadlen, která s námi pracovala v devadesátých letech. Po dvaceti letech strávených mimo naši firmu se Jana rozhodla vrátit a stát se součástí našeho týmu znovu. Její návrat byl pro nás velkým potěšením a přinesl s sebou novou energii a zkušenosti, které nám pomohou v naší další tvůrčí práci. Ve čtyřech je to prostě nejlepší!

Lucka a Oto = Lucoto