Majengo

Dobrý den, všem na Flér, všem, co se snaží zpříjemit si dlouhé chvíle, udělat radost lidem kolem nás, v neposlední míře pobavit svými výrobky, ať již povedenými, či jen z radostného tvoření vyšlými.

Jmenuji se Tomáš a už mne nabaví jen rýsovat. Jak jsem psal v úvodu, nebaví mne stále sedět u počítače a rýsovat dům za domem. Tak jsem si vzpomněl na dětská léta a ruční práce, ale povýšil jsem je. Ono to vlastně začalo nevinně. Poteboval jsem záclonky do auta, pak dom. A poraď si. Ke koupi nebyly takové, jaké se mi líbily a hlavně, do auta jsou opravdu netypické. Šít v ruce? Začal jsem, ale přestal téměř okamžitě. Ledy, že bych zůstal doma a nepracoval. Co tak vymoženost – šicí stroj? A bylo. Neříkám, že první pokusy byly rovné, to ne, ale zase, přece se nešijí jen rovné kusy? A další záblesk. Neteř si přála panenku. A tím to začalo. První, zejména hlavičky, byly spíše dýně, nebo cibule se šošolkou. Ale trpělivost od rýsování mne hnala k dalším pokusům. A vyšlo to. Nemyslím si, že vypadají zle. Dalším oříškem byly vlásky. První mi vypadávaly, ač jsem dělal, co jsem mohl. A pak, okouknutím „prefabrikovaných“ jsem na to přišel.A co více, začalo mne to bavit. Asi bych jich udělal více, ale kam s nimi – je to jako s tím slamníkem.

Takže pokročíme dále:vyšívání; to mne trápili také již ve škole, a potože jsem byl často nemocný, tak jsem vyšíval doma v posteli i zbytečnosti. A co si tak oprášit tuto zkušenost ze školních lavic. Tak jsem se do toho dal. Na PC jsem si nakreslil nějaký návod. Ovšem to lemování. Po každém výrobku se nemohu dostat do toho „jak to vlastně začíná“? Dvakrát omotat nahoře, pak o kus dolů, dvakrát omotat dole a nahoru. Ó, jak jednoduché. Možná, když to budu psát častěji, tak si to zapamatuji a půjde to, jako na běžícím pásu. Pračka to vypere, to zvládám i s větším prádlem a žehličku chtíc – nechtíc, musí dnes ovládat již každý. Naskytnou se chvíle, kdy se musíte podělit o práce, ať už vám voní či ne. No, vida a je další výrobek.

A pomalu, ale jistě, se pokouším o další a další. Posuďte sami.

Nyní jsem angažoval i mou neustále jehlicemi mávající mámu. Je v důchodu, sice mi pomáhá s prací, ale plete rozhodně lépe, rychleji a s nápady. O háčkování platí totéž.

Tak spolu budeme tvořit.Všechny výrobky jsou originály, neděláme více jednoho druhu, vždy se liší vzorem, barvou, či jinak. Pouze na požádání jsme schopni vyrobit kopie. . Jinak si vážíme toho, že je to jediný výrobek, originál, neopakujeme. Ostatně, má máma, to je originál v každém ohledu.

A díky, zhlédnete-li mé stránky a třeba, budete-li mít chuť a náladu, napíšete svůj názor.

Děkuji, Tom.