Theré

Zdravím všechny poetické duše...

To znamená duše tvořivé, slabé i silné, vzkvétající, omilostněné, naslouchající všemu, i sobě, umírněné, zlomené, šťastné, okouzlující, snad i moudré.

Dle mého jsou všechny lidské duše krásné, jenom někdo tu krásu neumí objevit.

Pokud by to šlo, změnila bych to. Ale je to v lidech a naslouchání. Ne v řečech jako slovech. Je to pod nimi a kolem nich. Cítíte to?

Hledání. Někdy vážné, někdy smutné, někdy lehké, bředké či nevábné.. možná těžké, ale lehké více.. A o to mi jde hlavně.. Lehkost jako vlastnost, která nám byla dána pouze dovnitř. Věčné zmítání mezi nebem a Zemí.. ale taky ještě dál. Lehkost, harmonie a svoboda čehokoli jako možnost bytí. Jako možnost nás samých.

Přijímám tuto možnost a je neuvěřitelně libé se jí proplétat a dýchat ji. Usnadňuje mi to.. mě. Vzkvétám tak. Zkuste to...

Přeju vám všem strašně krásný život a láskyplnou náruč. Pro někoho možná naivní.  Pro mě nezbytné. Jsme lidé. Pokud můžu, vnímám cokoli..

Jen z hloubky může hloubka vzniknout.

Theré a kousíček z toho, čím je...