Dubydub

Dubnický les 

Vítr šumí v korunách mohutných dubů, pod osikami vyrůstají křemenáče a za smrkovým mlázím zachrochtají divočáci. Od malin na mezi vyskočí mladý srnec, aby zmizel mezi buky a habry. Nad stromy zavřískne káně číhající na hraboše ukryté v louce pod heřmánkem a třezalkou. Na chvilku zavládne ticho rušené jen bzukotem hmyzu. Tu náhle z březoví vyhopká zajíc. Možná hledá spadané třešně, nebo už dozrávají jablíčka a mirabelky? Zajícem vyplašený brhlík vylétne že šípkového keře a usedne na bezovou větvičku. Jeho zpěv se nese svěžím vzduchem za modříny až na vysoké borovice. To je léčivý Dubnický les. 

Léčení 

Když mi v dubnu diagnostikovali metastázy rakovinového nádoru, koupili jsme kousek pozemků se vzrostlými duby u obce Dubnice. Postavili jsme velký stan a jezdili jsme se sem léčit po chemoterapii a operacích. Já, manželka a tříletý syn. Syn se zde naučil lézt na posedy, běhat bosý v trávě, sbírat lesní jahody, maliny, borůvky, třešně, ostružiny, mirabelky, houby a šípky, pozorovat svatojánské broučky a mravence i lézt na stromy. Já jsem se zotavoval na čerstvém vzduchu v hamace a na procházkách lesem. 

Vyrábění 

Na podzim se na okraji lesa vyvrátil dub. Když uschl, někdo ho odvezl, ale pokroucené části větví nechal na místě. Napadlo mě posbírat je. Doplnil jsem je dřevem z vlastních pozemků a podaroval celou rodinu ručně vyrobenými dárky. Když ani po vánocích nebrala léčba konce a já zůstal v invalidním důchodu, rozhodl jsem se s vámi o své výrobky podělit.