Bylo nebylo

Bylo nebylo daleko předaleko.jedno malilinkaté krásné barevné městečko. Ale nežilo se v něm krásně. Ba ani dobře. Lidé se tu neměli rádi, záviděli si, každý si hrabal jenom pro sebe, nikdo nechtěl nikomu nic půjčit..špatně se tam žiloA kdyby jenom lidem! Dokonce i zvířátka, byla jako jejich pánové zlá, lakotná, závistivá. Jednoho dne přišel do městečka malý chlapec s kouzelnou píšťalkou. Píšťalka vydávala úžasné tóny. Lidé, kteří je uslyšeli otevírali okna, usmívali se, zdravili se a vůbec jim ten svět přišel takový hezčí a barevnější. Ptali se chlapce, jak je to možné. A chlapec jim prozradil, že za to může píšťalka, protože je kouzelná. Když ji uslyší hodný člověk, nic se neděje, ale když ji uslyší nemocný člověk uzdraví se a zlý člověk se stane hodným. Samozřejmě začali lidé chlapci píšťalku závidět -proč by ji taky měl mít takový malý chlapec a hrát pro všechny!!! A tak mu ji jednou v noci ukradli. Chlapec byl moc smutný. Chtěl se o svou hudbu dělit se všemi, ale nikdo se s ním nechtěl bavit a dokonce ho z městečka vyhodili. A zatímco seděl chlapec smutně za městem, zkoušeli lidé na píšťalku hrát. Ale nešlo jim to. Hádali se u toho, handrkovali se, zkoušeli různé finty, jak jeden od druhého píšťalku vylákat, kradli si ji navzájem. Každý si myslel, že mu to půjde lépe než tomu předtím. A tak to šlo den za dnem. Žilo se v tom městečku čím dál hůř. Lidé začali být hrozně unavení z toho, jak museli být pořád ve střehu. A pak si vzpomněli na chlapce. Rychle utíkali za město, dávali chlapci píšťalku a prosili ho, aby si ji vzal a znovu hrál, aby mohli být zase šťastní. Aby závist, lakomství a další hříchy zmizely. Chlapec souhlasil. Ano, bude znovu hrát, ale za každý hřích mu musejí dát jedno zvíře, které hřích představuje a on si jej odvede. Lidé mu to rádi slíbili a hned začali vybírat, která zvířata chlapci dát.  Jeden dovedl kravku byla to lakomá kravička. Nechtěla dávat mléko, všechno si vždycky chtěla nechat jen pro sebe. Další dovedl koně pyšný kůň se jenom strojil a každého, kdo by na něm chtěl jet shodil.  Byl tu i medvědář se svým starým zlým medvědem, kterého se každý bál jak byl hrozivý, když se rozzlobil. Stará žena z konce vesnice dovezla na kárce kozu líná to byla koza. Jen by spala, ani mečet se jí nechtělo. A dokonce ta nejchudší rodina dovedla svého vypaseného pašíka. Vlastně byli i rádi,  že se ho mohou zbavit, protože jen jedl a jedl, skoro všechno jim už snědl. Přemýšleli, které zvíře by chlapci ještě mohli dát, když v tom si vzpomněli na zlého psa, co se vždy večer toulá městem. Pes to byl starý, vypelichaný, na oko neviděl, na ucho neslyšel, pajdal na zadní tlapku, čich mu už nesloužil. Zlý byl proto, že ostatním záviděl. Záviděl koni, že je mladý a krásně mu to běhá, záviděl pašíkovi jídlo co mu lidé podstrkovali. Prostě to nebyl hodný pes. Když lidé všechna zvířata shromáždili, napočítali, ale jen šest zvířat to je jen šest hříchů! Co budeme dělat? Říkali si lidé. Chybí nám zvíře ze všech nejprostopášnější. Nemohli vůbec na žádné přijít. Ale najednou odkudsi, kde se vzala tu se vzala, přihopsala žába! Sama se přihlásila jako zvíře posledního chybějícího hříchu! Lidé si divili. Proč zrovna žába jako smilník? (Už zapomněli, že se jim přemnožili žáby v rybníku za městem). Ale na druhou stranu byli rádi, že se jim nějaké zvíře přihlásilo a mají pěkně hříchy po kupě. A tak začal chlapec hrát. Hrál a hrál tak krásně, že i květiny začaly rozkvétat. I dal se průvod na pochod. Chlapec šel první, hrál na svou píšťalku a za ním z města odcházely všechny hříchy vypodobněné do podoby zvířat. Byl to průvod legrační. Lakomá kráva se podlamovala pod tíhou všech svých zásob. Za ní vykračoval pyšně kůň se všemi svými pentličkami, za ním žába, která se stihla do jedné zelené pentličky zamilovat v domnění, že je to žába. Za ní se pajdal starý pes, který už nevěděl, co by komu záviděl, tak aspoň záviděl koni stužky a žábě její stehýnka (kdysi slyšel že je to moc velká delikatesa). V závěsu za ním funělo vypasené prasátko. Pak dlouho dlouho nic, protože líná koza zase usnula, čímž nazlobila medvěda.

Lidé ve městě se radovali, oslavovali a objímali se a od té doby se mají rádi, neubližují si, dokonce i zvířata se polepšila krávy začaly dávat mléko, koně vozit lidi, psi se stali nejlepšími přáteli lidí..A čas od času, když to někoho popadne, vzpomenou si na chlapce s jeho kouzelnou píšťalkou a hned je zase dobře..

Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported

 

 

 

Ručně malované body do soutěže barevných klubů na téma 7smrtelných hříchů. Body je batikováno na tyrkysovo (vypráno a fixováno), velikost 9-12měs. (80cm). Malováno kvalitními barvami na textil. Lze prát i žehlit. Návod přiložen. K body je dodána i vytištěná pohádka.

Pokud máte zájem si toto body koupit, napište mi prosím nejdříve vnitřní poštou. Lze pouze na rezervaci, dokud bude v soutěži. Děkuji za pochopení