Drtipych

Ze dveří univerzity vyšel právě vystudovaný kocour a po cestě osázené dlažebníma kostkama si to při slunečním počasí kráčel na autobus domů. Ještě jednou rozevřel srolovaný pergamen s nápisem jeho jména a pokochal se zlatavým písmem s nápisem "Magistr". Už když vystupoval z busu páté kategorie (protože do jeho vsi nic jiného nejezdí) a míjel jedinou sámošku ve své vesnici, seřadil se kolem dav rolníků, aby oslavili jeho študovaný úspěch. Sláva byla jistě opíjející. Od starosty města přijal myší šunku a po oslavě v kulturním domě se vydal domů, aby se mohl náležitě prospat. Krátce, co padl na postel, zavřel oči a nechal se unášet myšlenkami, které nezkrotí ani ten nejzkušenější krotitel. Náhle se ocitl v podivné zahradě.

Nebylo v ní nic, jen jeden strom s ovoci, které zářilo všemi barvami a jedna lavka se stolem. Zvláštní bylo, že je obehnána zdí a nikde nebyla vidět cesta ven, protože nebylo dveří. Ani přeskočit se nedala. Navzdory faktu, že skákat dovedl až na čtyři metry vysoko, byla až příliš vysoká. Na zdi bylo něco napsáno.

"Magistr", znělo z vytesaného textu. Po přečtení jediného slůvka na zdi, začalo slůvko magistr rašit všude kolem, až na holé ploché zdi nebylo více místa.

Zeď se dala pomalu do pohybu směrem k němu.

S rozbušeným srdcem nejprve počal kamennou zeď škrábat, ale pouze si stupil své kočičí ostří. Otočil se a rozhlédnul se svýma kočičíma očima, zdali nenajde kolem nějaké vodítko. Na stole se válelo kladivo. vzal ho a přiblížil se ke zdi, která vypadala na malé kladívko příliš masivně. Jak se přibližoval, odněkud se ozývalo všechno veselé štěbetání, na které si vzpomínal během oslav a gratulací, než šel spát. Rozmáchl se a veselý hlas byl všude kolem. Úder a nastalo ticho. Zeď se rozpadla a rozpustila. Čekal sice, že na něj spadne kdejaký valoun, neboť se zeď začla značně trhat, nic takového se ale nestalo a prostor kolem malunké zahrady se rozšířil tak, že by kdejaký klaustrofobik mohl oslavovat a agorafobik by plakal. Odhalil se malý lesík, potůček, políčko. Kocour se však rozhlédl pořádně a přesně jak předpokládal.

Na obzoru byla další zeď kolem dokola.

Nemeškal a s kladívkem v packách se vypravil rovnou směrem k ní. Celá ploška byla tentokrát popsaná nápisem "Bakalář". Opět s jeho přítomností se počaly ozývat zvuky, jako kdyby stál uprostřed davu lidí, kteří slavili jeho jméno. Jedna rána a dav umlkl, zeď se rozpustila a odhalila se krajina ještě širší, že by se dala ta první v ní pohotově schovat nejméně desetkrát. Spokojený schoval kladívko za pas a užíval si krajiny, která se zdála exotičtější, než ta první. Byly zde květiny na stromech jako v pralesích, ptáci o kterých nikdy neslyšel a pro jejich barvy si pomyslel, že budou asi jedovatí, voda, ze které ryby skákaly sem a tam, jako kdyby se jim ve vodě nelíbilo. Aniž by věděl, ušel dalekou cestu v němém úžasu, kterou mu okolní svět nabízel. Jeho smysly zbystřily, když na obzoru uviděl zeď třetí.

Jak se přibližoval, všiml si, že před zdí stojí dav kocourů a koček. Jako duchové byli všichni průhlední a koukali se na něj. Zeď byla ze všech nejvyšší, stála jako masivní kolos a mírně se ohýbal nad něj. Dav byl sice z duchů, ale musel se kolem nich prodírat, jako kdyby tam skutečně někdo stál. Byli to jeho přátelé, rodina, všichni co znal a kdysi potkal. Potkal svou matku jednou, dvakrát, několikrát než došel až na konec ke zdi. Šumotu slov nešlo rozumět, každý něco říkal, ale když dav mluvil všemožně a každý na něj volal větu svoji, nevyšlo z toho nic než bolest uší. Chráníc si svůj sluch, došel ke stěně. Podíval se nahoru a zmocnila se ho závrať, když viděl, jak se stěna ohýbá jako vlna, která chce spolknout nebohého serfaře. Pak se podíval, co je na zdi napsáno.

Bylo to jeho jméno.

Když se rozmáchl, začal dav jednoznačně křičet se záměrem ho jakkoli odradit. Bude jim chybět, umře, udělá chybu, nesmí to udělat, budou bez něj smutní. S ušíma, které od řevu hluchly, vší silou klepl do zdi. Dav zmizel, ale tato věž se jen tak nerozpadla. Šokovaně sledoval, jak se ho vlna chystá seshora obejmout.

Než dopadla, kocour se ze sna probudil.

Výška sošky: 6 cm.

O kamenech:

Křišťál

Kniha oslavuje křišťál (nebo křemen) jako nejúčinnější minerál ze všech minerálů. Disponuje potenciálem vyladit všechny čakrové body lidského těla. Jinými slovy působí pozitivně na všechny orgány a postupně je svým jemným laděním navrátí do rovnovážného stavu. S lidským tělem je samozřejmě úzce spjata i lidská mysl, která tímto procesem čištění prochází také. Mysl se obvykle pročistí tak, že se zdroje nerovnováhy v podvědomí přesouvají do vědomí ve formě nepříjemných pocitů, nebo zážitků, na které si náhle "vzpomeneme". V tu chvíli máme příležitost si onu situaci zvědomit, podívat se na ni a přijmout ji, že prostě byla, anebo říct NE, což někomu dělá problém. Tím dáme problému věčné ahoj a sami si oddychneme. Tělo se očistí občas přes bolest, proto nepanikařme a v klidu si sedněmea vše prociťme. Je možné, že jsme nebohé tělo nevědomky honili a namáhali a je proto čas spomalit.

Díky této desinfekci nežádoucích návyků, které se ze zaníceného nitra odlepí, vznikne prázdný prostor, díky kterému bude člověk schopný intenzivněji prožívat svůj život. Nalezne ty nejjemnější niance pozitivity a negativity situací, jimiž ho jeho okolí neustále provází. Každý si svůj život nějak stavíme dle svého a tak budete díky této příležitosti opravdu vědět, jak ho vybudovat co nejlépe.

Karneol

O tomto kameni se píše, že je dobrý, jestliže si v životě všímáte nějaké závislosti, kterou byste rádi chtěli překonat. Závislost je často zapříčiněna nějakou nepříjemnou zkušenosti, či potlačenou emocí, která jakmile se hrne na povrch, je obalena například chutí na sladké, kousání nehtů, nebo komplexněji i nepříjemným pocitem během konzumace jídel, přičemž člověk může pokládat za příjemné při jídle sledovat zábavné pořady, aby nepříjemný pocit (jiným slovem nuda) zahnal. Karneol tedy údajně pomáhá tyto nepříjemnosti dostat i s kořeny na povrch a už je jen na Vás a Vaší bystrosti, abyste je zpracovali. Nevyjde-li to jednou, vyjde to napodruhé.

Ve zkratce "Co je orgonit?":

• Malé zařízení, nebo talisman, které díky kombinaci organické pryskyřice, kovu a drahého minerálu vyvolá efekt, který vede k přeměně dusivě energetického prostředí na prostředí čistě nabitého.
• Organická část (v našem případě pryskyřice) přitáhne pomalou nízkofrekvenční energii. Tato energie se následovně od kovových částí (nejčastěji třísek, nebo šponek) odráží a zrychluje. Křišťál energii během tohoto procesu současně "umyje" a ta je posléze vystřelena zpět ven do prostředí.
• Dominantou v orgonitu bývá Křišťál. Jiné minerály se k němu doplňují pro "obarvení" vypoušťěné energie.

________________________________________________________

UPOZORNĚNÍ!!!!

Nedávejte orgonitům přednost před odbornou lékařskou péčí. Orgonity nenahrazují předepsané léky a popsaný efekt minerálů je orientační. Nezapomeňte brát orgonity s lehkým nadhledem. Nevyhazujte své medikamenty a dbejte především rad svého doktora!!!!