Náhrdelník "Lavondyss"

Náhrdelník inspirovaný knihami Roberta Holdstocka "Les mytág" a "Lavondyss".

Je zhotoven z podkladu vyšitého drobným rokajlem v přírodních barvách (odstíny hnědé, zlatá, červenohnědá), na kterém je zasazena uprostřed tvář z polymerové hmoty fimo. Tvář je olemována rokajlovými šitými lístky a bobulemi. Náhrdelník je z rubu podšitý hnědým filcem. 

Délka ústředního motivu náhrdelníku je 13,5 cm, šířka 11,5 cm, délka náhrdelníku 43 cm. Zapínání šité - tyčinka a ouško.

Na náhrdelníku jsem pracovala průběžně víc jak dva měsíce. Zrod nápadu je ještě cca o 2 měsíce starší. Jedná se o autorský šperk, originál, pouze jeden jediný kus. Nežádejte prosím o zhotovení jeho kopie, respektujte autorská práva!

***

Tento text o knihách R. Holdstocka jsem napsala koncem léta 2006:

Bylo  to "podzimní čtení v létě".  Bylo to strašně zvláštní čtení, jakkoliv fantastické a jakkoliv neskutečné, přesto mi to říkalo víc než spousta knížek jiných. A úplně nejlepší bylo v těch horkých dnech a večerech v červenci. Ty knížky dýchaly tak strašně zvláštní atmosférou, že když jsem je četla, zároveň jsem děj viděla před očima a měla jsem obrovskou chuť ty jednotlivé scény nakreslit nebo namalovat, tak, jak si je představuju já. 

Přečetla jsem dva volně na sebe navazující díly  Les mytág a  Lavondyss. Celé je to o existenci fantastického lesa a místa v tom lese, kde žijí zhmotněné představy a legendy a jejich postavy tak, jak je stvořila lidská mysl, lidské podvědomí, čas tu existuje a funguje úplně jinak než ve skutečném životě (ale který je ten skutečný?), časová období a jednotlivé příběhy z různých historií se prolínají navzájem.

      "...Do nohou, někde hluboko dole, ji trkl jelen. Pak kolem proběhl mohutný los, ověšený lesním houštím. V panice si polámal paroží, kousek po kousku, jednu výsadu za druhou. Ještě roky ji trápil jeho zoufalý křik. Jeho mrtvé tělo jí leželo u nohou a pomalu se propadalo do mechu a bláta.
     Ochladilo se. Zelené světlo zešedlo. Před prohlubující se zimou ji sice  chránil cesmínový a břečťanový pláštík, ale les zčernal a promrzl. Pod ní se potloukali vlci, rvali se mezi sebou a požírali mrtvé. Vítr ne a ne zeslábnout. Ve větvích jí namrzal led, pronikal do ran na těle, roztahoval se a působil jí praskliny.     
     Cítila, jak ji opouští síla. Začala hubnout. Nenadále se zlomila, padla do náruče svého souseda, zůstala v ní ležet a propadala se jeho větvemi. Měla pocit, že tak zůstala celou věčnost. Ale vítr zesílil, až se třásl celý les. Propadala se stále dál a sevření milence  obra povolilo. Skácela se na zem. Strom shodil listí, aby ji přikryl. Padalo světlem celé roky. Nakonec zapadala sněhem. Malá zvířata ji využívala jako úkryt a zahrabávala se do jejích tlejících útrob..."

Šperk se zúčastní 4. kola soutěže Fler Beadweaving Team.