"Tvá úloha je žít, sbírat zkušenosti, sloužit druhým a být šťastný.
Soudit smí jen Pán, neboť On zná všechny souvislosti.
Jen Ten, kdo zná člověka z mnohých životů, ho může posoudit.
Ve většině případů ty svým zrakem neobsáhneš ani tento život.
Co tedy můžeš znát? Jak chceš být schopen soudit?
Místo abys soudil, radím ti spatřovat v druhých to dobré.
Přičemž bys neměl slepě a naivně vletět každému do náruče.
Raději bys měl vyškolit svůj zrak, aby stále hbitěji
rozpoznal dobré vlastnosti. Lidé jsou různí.
O čemž není pochyb.
Jsou lidé, od nichž ti radím držet se daleko, protože ti mohou ublížit.
Musíš si však uvědomit, že i to má s tebou mnoho společného.
Kdybys ty byl jiný, nezaplétal by ses do jejich problematických zájmů
a mohl bys ve styku s nimi zažít mnoho radosti.
K čemu mířím je to, že mnoho lidí můžeš "milovat do dobroty".
Tím, že se s nimi setkáš od srdce k srdci a dáš jim zřetelně najevo,
že v nich vidíš a oceňuješ to pozitivní, můžeš je s troškou trpělivosti
od základu změnit. Proto ti říkám: neposuzuj,
neboť ve většině případů stejně posuzuješ nesprávně.
Raděj se k lidem chovej s vědoucí láskou - s láskou,
která ví o obtížích vývoje člověka a právě proto dokáže
některé stinné stránky přehlížet.
A také, protože ví, že má-li člověk být schopen něco přehlížet,
nesmí být slepý."
Promluvy k Západu, Sathya Sai