bbanniewitch

Už pár let tu pobývám a pořád si slibuji, že si upravím profil a napíšu pár slov o sobě....tak konečně na to došlo :)

Háčkovat jsem začala ještě na základní škole a neskromně jsem hned začala tílko podle německé Diany. Od té doby mě háčkování doprovází na každém kroku. Miluju na něm to, že nikdy nemůžete říct - opravdu to umím, pořád je co objevovat, co se učit, co zkoušet. Nekonečné možnosti mě na tom baví. V háčkování jsem našla svůj rozvoj, svoji meditaci, svůj klid.

Když jsem zůstala sama s dcerkou, byl háček jedna z věcí, která mě držela nad vodou. A pak přišla pryskyřice. Poprvé jsem pryskyřici potkala při každoročním putování na Karlštejn. I když jsem si je nemohla tenkrát dovolit, zírala jsem na ně. Nemohla jsem je dostat z hlavy ještě několik měsíců. Tenkrát jsem se nezeptala na materiál, sebevědomí díky všem okolnostem bylo na bodu nula. (Tahle společnost samoživitelky moc nešetří, co si budeme povídat.) Mnoho měsíců jsem pak hledala materiál až díky náhodě jsem na pinterestu našla slovo resin a pak už to šlo samo. 

Z počátku jsem si kupovala motivy právě na Fleru - u Cortiny - které tímto děkuji a mězitím jsem se učila pracovat s pryskyřicí. Do konce života si budu pamatovat ten prvotní pocit euforie a nadšení, když jsem poprvé zalila a motiv vystupoval jako pod sklíčkem. Pak přišlo období, kdy naopak jsem příšlovečně z pryskyřice kvetla. Přišla vylitá lůžka a bublinky a zničená lůžka. teď se už tomu směju, ačkoliv je to pro mě nepochopitelné, pracuji s pryskyřicí už čtvrtým rokem. splnila jsem si sny a jezdím po trzích a pořádám kurzy. Dělám si vlastní motivy a zákaznice se mi vrací a doporučují mě i dál. Dokonce nejeden kousek už putoval i do zahraničí. sen se plní a já jdu dál.

A co se naučím příště....kdo ví, ale baví mě to a já jsem moc ráda, že mohu tvořit. Láska k tvorbě ve mě žhne a posunuje mě dál.