Když jsem před deseti dny ušila první roušku a ptala se dcery kolik jich bude chtít plácala se po čele, očima koulela po stropě a v duchu opět přemílala myšlenku, proč tuhle nemožnou matku musí mít právě ona....  Vyšla z ní pouze věta ve stylu že nejhorší smrt je z vyděšení a nemám okolo šířit paniku....

Nicméně já věděla, že moje papírové ruličky, korálky, drátky, nařezané sklo ap. budou  nějakou dobu odpočívat po šuplících, a v mé domácí dílničce opět ožil šicí koutek.... 

Vzpomněla jsem si na mého tatínka -   kutila. (- Který se na mne bohužel i s maminkou koukají z nebe ).  Málokdy něco vyhodil s tím že se všechno může někdy jednou hodit. Také na světě neexistovala věc, kterou by nedokázal opravit nebo provizorně vyrobit funkčí jinou...  Takže si tenkrát dokázal vyrobit cirkulárku, brusku, nabíječku do auta a ještě prováděl sousedům veškeré drobné opravy, co v servisech udali za neproveditelné....  Vzpomínám, jak jsme byli jako děti pyšní na svou tatínkem vyrobenou koloběžku nebo šlapací bugatku....

Vytáhla jsem tedy  z mých vlastních zásob různé zbytky kousků, nebo kusů látky, - co chtěl někdy někdo vyhodit a já to sbírala, ale ještě neměla v hlavě - na co by se mohly jednou někdy hodit -  a začala šít....  Nejdříve pro svou osobní potřebu, protože jako státní zaměstnanec musím stále chodit do práce a chránit tak nejen sebe, ale i ostatní . Pak mne kamarádka lékárnice požádala o ušití pro své zaměstnance a už to jelo.... další dávka šla do naší obecní Hrušky, kde pro nás pracují naše prodavačky.  Doslova vnutit jsem je musela dcerám a jejich rodině....  Z vlastních zásob jsem ušila 59 roušek a to díky manželovi, který vařil a staral se o mne a naše domácí mazlíčky.  Bohužel došly mi zásoby a došly i jinde....  Já si narovnám záda, trochu se  před noční prospím....  V galanterii mají dostat zítra zboží, tak uvidíme....  

Děkuji mému úžasnému manželovi, který mne drží na vodou a mám u něj veškerou podporu ! Tati, tobě děkuji za rady a vzpomínám i na maminku, která mi tvrdila, že ze mne nikdy nic pořádného nebude.... Mami, myslím, že na mě můžeš být pyšná !

 P.S.  Všechny moje roušky jsem ušila zdarma :-)

 

Ještě prosím, buďte k sobě milí, ohleduplní, usmívejte se na sebe a udržujte se v pozitivní náladě. Před nedávnem se každý díval na člověka s rouškou jako na prašivého, teď se každý odtahuje od toho, kdo roušku nemá..... Nemá cenu psát, o tom -  "Já chráním tebe - ty chráníš mne" a o důležitosti dodržovat  hygienu, celostátní karanténu, to snad už pochopil každý ! (Kromě mého zetě s dvěma vysokými školami, který v této době, aby se děti nenudili, vezme rodinu i s dětmi na návštěvu k babičce Hluboce přemýšlíPláč ! )  Nikdo nechce šířit paniku, ale snad si každý dovede spočítat, že zlé časy, pokud nebudeme všichni dodržovat základní pravidla, teprve přijdou !       https://denikn.cz/318890/dulezita-studie-vedcu-drasticka-opatreni-proti-koronaviru-budou-zapotrebi-minimalne-rok-jinak-boj-s-nim-prohrajeme/?ref=top  Tak se všichni snažme, ustát horší dobu a nepřitěžovat si svými negativními výlevy ať už na cokoli nebo kohokoliv....  Protože jak říkal pan Werich : "Dobrá nálada nevyřeší všechny vaše problémy, ale naserete s ní tolik lidí, že stojí za to si ji udržet !"