Není tomu tak dávno, co jsem se dostala díky kamarádce k tancování v Hanáckém národopisném souboru Cholinka z Choliny. Dá se říct, že se tím otevřela další kapitola mého života, další kapitola o mých zájmech a koníčcích... přičichla jsem totiž k folkloru... :-)

Tancovat mě opravdu bavilo a dodnes baví, a i když se to nezdá, správně zatancovat Hanou je obtížné, protože mnoho tanců je pomalých a o to je to těžší na stabilitu a koordinovanost, než u tancování rychlých čardášů... No, každopádně jsem zjistila, že se mám hodně co učit, abych si nepřipadala jak nemehlo :)

image

Co mi ale nakonec nejvíce učarovalo po několika měsících v souboru byly hanácké kroje... Taktéž jsem se dostala k videu o paní Vitoslavské z Troubek, která ručně hanácké kroje vyšívá. Nádhera, opravdu... Tou dobou jsem uviděla od kamarádky hanáckou zástěru, která měla opravdu velice netradiční vzor, a já v tu chvíli věděla, že takovou zástěru jednou budu mít... ale strojově vyšívanou? Ani omylem, ty výšivky prostě nejsou takové jako ruční, nedá se to srovnat...

A tak přesně před rokem, v únoru 2013, jsem začala přemýšlet o tom, že bych se možná pustila do šití a vyšívání svého vlastního kroje... Ovšem největší problém byl ten, že jsem neuměla na stroji ani správně navléknout nit a neuměla vůbec šít. A jak jinak to nenatrénovat lépe než na ušití spodniček? Tak se začaly šít spodničky pod bedlivým dohledem mé mamky, která mi nejprve ukázala jak na to a pak už mě v tom nechala plavat, ať se to naučím sama...

Mezitím jsem s kamarádkou řešila vzory na výšivky, aby to bylo všechno správně, odpovídalo to oblasti a ve finále to bylo krásně všechno sladěné. Za to jí neskutečně moc děkuji, protože nikdy bych se nedověděla tolik podrobností a detailů o těchto věcech navíc s balíkem historických informacích a proměně krojů v čase. Také vůbec odvahu, že mi onu krásnou zástěru z roku 1848 půjčila domů, abych podle ní vytvořila nový vzor na zástěru...

V květnu jsem běhala po Olomouci a sháněla materiály na zástěru, přenášela vzory na plátno a začínala vyšívat zástěru...

image

Zástěra byla dovyšívána na začátku listopadu 2013, pouze části vyšívané plným stehem... zbývající uzlíková výšivka čeká na to, až nebudu mět z nudy co jiného dělat... ;-)

image - Takhle nějak to vypadalo... ;-)

Během té doby jsem samozřejmě vyšívala i na jiných frontách, například límečky k rukávcům, pásek k bílé slavnostní sukni nebo vzor na záda oplečí...

Límeček rukávců - Černě vyšívaný límeček k rukávcům, v pozadí tmavá pracovní hanácká sukně...

Posledním kouskem, který mě čekal a který pro mě představoval onu správnou výzvu, byla hanácká kordulka - vestička. Vestička bohatě zdobená kovovým dracounem, paterkou a s bohatými výšivkami na zádech...

image

Rok se s rokem sešel a do kompletního kroje už mi zbývá pouze pár drobností, které si sama nemohu vyrobit. Během roku jsem se naučila vyšívat, získala mnoho kontaktů na paní, které kroje vyšily, mnoho tipů a dobrých rad, naučila jsem se šít na stroji a díky mamce jsem dostala spoustu dobrých "krejčovských" rad :-) Díky kamarádce jsem se naučila hodně o krojích a vůbec celém hanáckého folkloru, ale stále je se co učit...

Rozhodně to není jediný kroj, který vznikl pod mými rukami ;)

Maruška M./Orofärnë