Výsledky mapování velkých šelem v CHKO Beskydy v roce 2010
Ve dnech 25. – 28. 2. 2010 se v CHKO Beskydy konalo tradiční mapování výskytu velkých šelem. Přibližně 70 profesionálních a dobrovolných ochránců přírody zjišťovalo přítomnost rysů, vlků a medvědů na známých lokalitách s trvalým nebo pravidelným výskytem těchto šelem.
Mapování organizovala Správa CHKO Beskydy ve spolupráci se Správou CHKO Kysuce a Hnutím DUHA. K akci se připojila také Správa CHKO Bílé Karpaty. Monitoring šelem byl prováděn na území CHKO Beskydy, CHKO Bílé Karpaty, Hostýnských vrchů, Vizovické hornatiny a javornické části CHKO Kysuce. Zúčastnili se také pracovníci z jiných pracovišť státní ochrany přírody (MŽP a AOPK ČR), což je důležité z hlediska odborné informovanosti, neboť velké šelmy přecházejí z východní Moravy i do dalších pohoří v České republice.
Důležitým faktorem při mapování je počasí. To letošní vyšlo průměrně: sněhové podmínky byly vcelku příznivé, ale bylo poměrně teplo a stopy v tajícím sněhu se rychle měnily.
O výskytu rysů se ve sledovaném území získalo 33 údajů (stopy, trus, kořist), a to v Moravskoslezských Beskydech a Javorníkách. Překvapivě nebyla potvrzena přítomnost rysa ve Vsetínských vrších, ačkoliv před 2-3 lety se zde vyskytovali minimálně 3 jedinci.
O vlcích bylo zaznamenáno 11 údajů (stopy, trus, hlasové projevy - vytí). Nálezy pocházely z Moravskoslezských Beskyd a z Hostýnsko- Vsetínské hornatiny.
Přítomnost medvěda byla zjištěna ve dvou případech na moravskoslovenském pomezí - v Javorníkách a na slovenském území u CHKO Bílé Karpaty (stopy).
Další aktuální informace o rysech (10), vlcích (5) a medvědech (1) byly získány mimo termín „sčítání“.
V terénu byly nacházeny stopy jednotlivých rysů, stopy rysích dvojic (v souvislosti s obdobím páření), výjimečně trojic (rysice s odrostlými mláďaty). V případě pobytových znaků vlků a medvědů se jednalo o jednotlivá zvířata. Počet šelem zjištěných mapováním lze pouze odhadovat. Podle letošních výsledků žije v oblasti Beskyd kolem 13 rysů, min. 5 vlků a minimálně 2 medvědi. Skutečnost však může být jiná, např. nebyla prokázána přítomnost medvědů v Moravskoslezských Beskydech, i když se zde tyto šelmy trvale vyskytují.
Během mapování, ale i v průběhu února a března, byla ve sledované oblasti zaznamenána pozorování dalších chráněných a vzácných druhů živočichů: orel skalní, tetřev hlušec, jeřábek lesní, puštík bělavý, sýc rousný, strakapoud bělohřbetý, ledňáček říční, jestřáb lesní, krkavec velký, datel černý, vydra říční, veverka obecná aj.
Podstatným výsledkem mapování je také potvrzení významu biokoridorů, což jsou nezastavěná podhorská území, kterými mohou volně žijící živočichové přecházet z jednoho pohoří do druhého. V hustě zastavěném Podbeskydí jsou tyto, často poslední, ostrůvky volné krajiny (louky, pole, lesy, remízy) nenahraditelné pro migrace velkých savců. Intenzivní pohyb zvěře včetně chráněných šelem byl prokázán např. v Lyském průsmyku a v Jablunkovském průsmyku.
Rys ostrovid, vlk obecný a medvěd hnědý jsou nenahraditelnou přírodní a kulturní památkou a v přírodě mají zásadní význam pro udržování přírodní rovnováhy v lesních ekosystémech. Z populací býložravců (v našich podmínkách - jelen, srnec, prase divoké) odstraňují především slabá a nemocná zvířata, ale i jedince postřelené a nedohledané lovci nebo zraněné a usmrcené motorovými vozidly. Velké šelmy ohrožuje lov (u nás pytláctví), místy znehodnocení biotopu (nepřirozený stav lesa, zástavba, vyrušování) a současnou velkou hrozbou je likvidace migračních koridorů šelem (zástavbou a rostoucí dopravou).
Výsledky mapování budou využity při rozhodování v ochraně přírody. Správa CHKO Beskydy děkuje všem účastníkům mapování za nezištnou pomoc.
Zpracovala: RNDr. Dana Bartošová, Správa CHKO Beskydy, v Rožnově p. R. 7.4. 2010, Zdroj http://www.beskydy.cz
Pokud šelmám v Beskydech fandíte, můžete to dát najevo na tričku
