Tak tohle bude upřímné a narovinu, tak si to nechte pro sebe jooo? :D

Shrnu to od začátku... celou dospělou část života se hledám...hledám smysl a směr...samozřejmě smysl mého života je moje rodina, moji kluci :) jen ten "pracovní a volnočasový" směr mi scházel...věděla jsem, že mě to musí bavit a že chci dělat radost a pomáhat... práce zdravotní sestry byla jasná volba, jenže, kde je ta pomoc, když celé dopoledne sepisujete jen dokumenty a rozhodně není čas sednout si k lidem a povídat si.....potom jsem se bezhlavě vrhla do práce v pojišťovně, ale to s pomocí taky nemělo nic společného...ukázalo se, že zlevňování pojistek se jistým lidem nelíbí a ve finále lidé Vaši pomoc ani nechtějí, když jste prostě "pojišťovák"...zákeřný to tvor.... před mateřskou jsem byla rok na onkologické ambulanci, tam se ta pomoc lidem nabízí že...jenže ani tam není prostor...nikdo nemá čas řešit psychiku, třeba proč se vlastně ta nemoc objevila...chápu, jde o čas, rychle vyšetření, rychle léčba....

Teď jsem na mateřské a objevila jsem tu zázračnou pryskyřici :D

Takže jsem výrobu šperků využila a chci ji částečně přeměnit v rozdávání radosti...proto Maličkost pro radost že :)

Už jsem stihla darovat šperk, kdy jde celá částka na transparentní účet nemocného chlapečka, dala jsem šperky učitelkám ve školce pod stromeček, tvořím poklady na přání, darovala jsem náušnice v rámci valentýnské soutěže a těch dárečků co rozdám k objednávkám....

Nechte si to pro sebe... zatím jsem toláně v mínusu, ale nemůžu si pomoct no :)

Ale kde by byla ta radost, která mě naplňuje, kdybych se soustředila na výdělek...

Však o co jde...jsem na mateřské a tohle je můj koníček...koníčky něco stojí...

Takže přes ten mínus, přes ten čas, který bych mohla využít jinak, když kluci spí, přes to všechno to tak zatím přijímám a vím, že JEDNOU se to všechno vrátí...