Bedýnka tato archivační založena byla, by dvacátou sedmou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Báseň tato pochází z pásma, jež zahájeno jest básní Plovárna.

Toulkami v podvečer
ze sbírky Lyra a femina

Toulkami v podvečer
slavíme své štěstí radostí.
Vládneme něžností,
čistotou, jistotou, přímostí projevu.

Vkládáme poznání toliko objevů,
co obnáší v parném létu
přímočará milenecká žeň.

Opřeni o vášeň
v prudkém slunci magnetických pólů,
zvláštní sílou přitažení - neustále spolu -
tak žíznivi sami sebou prosíme o lásku,
žádáme o přízeň,
vnitřní jemnost procítěných ideálů.

Rytmy kroků zní k vrcholu, jdou pomalu,
aby stihly políbení, zvláštní chvění,
jež pečetí obapolný vřelý lidský vztah.

Žijem v prudkém okouzlení,
v jeho výšinách.
Zapřísáhle ujištěni pravou láskou,
pevnou vírou, vyznáními nastokrát.

Vzájemně se předháníme,
kdo má více argumentů,
kdo má více přesvědčení,
kdo koho má více rád.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.