Bedýnka tato archivační založena byla, by stou padesátou devátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Tentokráte dovolili jsme si vlastní pravidla porušiti, neb nejedná se o báseň dosud nevydanou - vznikla coby motto sbírky Nokturna. Nahrávka její pochází z dlouho postrádaných a teprve v době nedávné zdigitalisovaných stop z kotoučův pásek magnetických, jež byla suita Chvalinova léta loňského v královéhradeckém budoiru Chvalinově objevila.
Nejen proto jest však kus tento drobný nemalé pozornosti Vaší hoden. Ač bez očekávaného doprovodu hudebního, zprostředkuje Vám dosud neznámou versi překvapivou a zážitek jedinečný: Mistr rozhodl se při přednesu improvisovati a ichformu opustiti, by as posluchače svého veleváženého přímo oslovil, a s ním se tak téměř ztotožnil (tykání v licenci básnické snad nebude mu vytýkáno).
Račte slov Chvalinových nejen vyslechnouti, nýbrž i uposlechnouti - a poklidu adventního sobě dopřáti!
Motto
ze sbírky Nokturna
Vím, jak si vzdoruji!
Nemám čas!
Přesto mne ovládá
klidný hlas -
přivírám oči,
usedám do křesla,
vnímám balzám šera.
Do mého pokoje
vstupuje poezie -
hudba podvečera.
Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.
S básní touto jest k disposici kalendářík.
Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.
