Bedýnka tato archivační založena byla, by pětistou osmdesátou první Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Kus tento rozverně povzbudivý - byv Mistrem Chvalinou zaslán s úctou a obdivem Mistru Kratochvílovi jedenáctého dne lednového roku devatenáctistého devadesátého pátého - jest pamětníkem tehdejších jejich snah společných, mnohými nesnázemi provázených, stvořiti milenému Hradci Králové ku výročí sedmistému sedmdesátému důstojnou sbírku pamětní. Obdivu hodné úsilí jejich nemalé, přešlechetnou nadací Za Hradec krásnější i přečetnými dárci otčinomilnými podpořené, bylo vskutku v roce onom památečním završeno vydáním knihy Hradecké eseje, v níž jsou městopisné verše Chvalinovy hojně doprovozeny skvostnými perokresbami páně Kratochvílovými.
Benefice Karla Kratochvíla
(dosud nezařazena do žádné sbírky)
Až mně bude osmdesát
a budu moci klidně klusat
do radvanických uliček,
budu si moct klidně hvízdat,
že jsem dobrý mladíček.
Až mně bude osmdesát
a radostně budu dumat
u mých věrných kresbiček,
budu moci vlídně přiznat,
že mě má rád Pánbíček.
Až mně bude osmdesát
a budu moci svěže plesat,
že mám ducha rovinu,
za všechnu tu bdělou vděčnost
políbím svou maminu.
Až mně bude osmdesát
a budu míti správný nápad,
abych slavil otčinu,
pustím se do kreseb veršů
pro Otmara Chvalinu.
Až mně bude osmdesát
a duch můj český bude hlásat:
"Kumštem nikdy nezhynu!"
Rád mé dílo připomenu
jako čerstvou novinu.
Báseň tato jest bez nahrávky.
Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.