Bedýnka tato archivační založena byla, by devadesátou čtvrtou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala. 

Tryzna Františku Komárkovi
ze sbírky Omamné portréty

Poslední slunovrat - staroba.
Čas, kdy už není léku.

Duch však stále rozčeřuje řeku,
úporně pracuje na plné obrátky.

Do stolní přihrádky
pečlivě ukládá
napsané hudební skladbičky.

Jsou jeho dětičky, 
které pak přehrává,
častuje věrnými pohledy. 

A jsou to nálady
veselé, příjemné, plné optimismu.

Nikde v nich nevyčteš vlastní tryznu,
náznaky myšlenek lidského skonu.

V každičkém tónu
tušíš jen prostotu,
podobnou dětské upřímnosti.

A tak se skladatel naposledy hostí
vlastní tvořivostí.

Dohraná sezona - padá opona!
Padá černá trikolora do jeho voniček.

Dnešní svět nemá čas
hledat svou potěchu u jeho skladbiček.

Zavřeny na klíček 
odejdou na věčnost,
jako nám odchází náš známý host.

- Při smutném špalíru akordy klavíru! -

Nikdo tu nečeká uznání,
nikdo už nečeká veřejný vděk.

- Dohraná sezona - opona!! -

Takto nám odchází muzikant
František Komárek.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.     
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.