Bedýnka tato archivační založena byla, by osmdesátou první Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Báseň tato pochází z pásma, jež zahájeno jest básní Byl zvláštní podvečer.

Z mé paměti
ze sbírky Lyra a femina

Po Labi
táhlo hejno racků.

Na každém plácku
tropili
hřmotný křik.

Tys tenkrát
válela placku
a zrovna chystala
na knedlík.

Rackové
to byli zakletí
poslové jara.

Vím tenkrát
že jsi mě vzala
a přesladkou
pusu mi dala.

Tu pusu překrásnou
zopáknu ještě dnes
docela zpaměti.

Však co bylo už potom
po pravdě neřeknu.

Těžko to zvěděti.

Z mé choré paměti
všechno mi zmizelo
v milostném objetí.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.  
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.