Bedýnka tato archivační založena byla, by dvoustou dvanáctou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.

Kamenný dům
ze sbírky Lyra a femina

Chodívám do jednoho
kamenného domu
kde snad mám
druhou svoji máti.

Tam pod tím
lidským krovem
vždy zvláštní je klid.

Umí mi navodit
mé kouzlo domova.

Naladit zdravý běh.
Živý věk dětských let,
volnosti přírody.
Mé hrátky.
Radosti
z hudební pohody.
Vzpomínky.
Všechna ta užitá léta.

Dny plynou šedinou
jen čas jim šeptá.

A noci zdají se temnější
dravé a cizejší.

Jsou prachem, postrachem
živelného světa.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.   
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.