Bedýnka tato archivační založena byla, by šedesátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Báseň tato pochází z pásma, jež zahájeno jest básní Růžový květ.

Potkal jsem krásu
ze sbírky Potkal jsem krásu

Potkal jsem krásu.
Šla kolem tanečním krokem
po špičkách
v kratičkých sukničkách.

Co něžných měla jmen.

Rozvlátou čupřinou
žehnal jí Beethoven.

Mihla se jako sen.

Večerním příkrovem
do hvězdných tažení
spínala ruce.

Malebný luny svit
chvějivým akordem
prolil cit jejího srdce.

A vášní horký dech
od chřípí po ňadrech
pojila peřejí
příboje laviny střecha.

Ta dívčí opojnost
z níž zkvetla jarní zem
vábila impulsem
echa.

- A život spěchá. -

Potkal jsem krásu.
Tak blízko
u lidských příbytků.

Šla stezkou vysokých met.

Prozářit...!
Pozdravit...!

Proměnit zlo temna
v růžový květ.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.