Bedýnka tato archivační založena byla, by čtyřstou sedmdesátou třetí Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Mráz kouzlil
ze sbírky Verše mé radosti
Mráz kouzlil
na oknech
složité fresky
a slunce hořelo
do našich tváří.
My postřehli
v paprsku záři
píšťaly varhan
jež hrály po domech
sonáty hor.
Báseň tato jest bez nahrávky.
Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.
