Bedýnka tato archivační založena byla, by pětistou dvacátou první Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Tentokráte dovolujeme si seriosnímu publiku básníkovu servírovati naveskrz neseriosní oslavné - vbrzku právě třicetileté - veršování dědkovské...

P.S. ... a zároveň jím prvé vnučce Mistrově blaho přáti!

Petice
(dosud nezařazena do žádné sbírky)

Komu znělo libé cello,
Kučerová - moje dcero?

Jako by se rozpučelo,
či přihrálo selanku!

To ctihodné tvoje tělo
právě zdravě porodilo
3,60 plných kilo -
dívku jménem JOHANKU.

Ač jsi byla vždy jednička,
je tu ještě jedna klička:
"Musím ti dát pětku!"

Místo role strejčka Švejčka
ode dneška, milá dcero,
říkají mi "Dědku!"

Taková je veliká
oucta Fotříka.

Roztřesený z toho všecek
protestuji, gratuluji!

"JÁ" - dědeček.

Báseň tato jest bez nahrávky.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.   
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.