Bedýnka tato archivační založena byla, by pětistou šedesátou devátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Nu, co dodati... To byl si to Mistr - věru dosti brzy prohlédnuvší - přesně před lety třiceti vybásnil ještě přespříliš optimisticky.
Vyžijeme z důchodu
(dosud nezařazena do žádné sbírky)
Vzorně zpříma výčet začnem.
V tomto světě poživačném
není průchod zákonu,
aby čelil mamonu.
Bez ohledu na tradice
každý chce mít v kase více.
Málokdo se zpětně vrací
k řemeslu a čestné práci.
Každý chce jen spekulovat,
chytračit, lhát, obchodovat.
Ohlušeni světovostí.
Mizí české dovednosti,
pocítit je razii,
tíhu cizích mafií.
Co nám bylo k dobru dáno,
pomalu je pošlapáno.
Stává se už zákonem,
že doma nejsme domovem.
Však nezoufejte, lidé dobří!
Máme vlastně výhodu.
My, poctiví dobrotivci
v českém malém národu,
vesele a s prázdnou kapsou
vyžijeme z důchodu!
Báseň tato jest bez nahrávky.
Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.