Bedýnka tato archivační založena byla, by dvoustou padesátou druhou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Po rozverných jeřabinách rudých přáno jest i černočerným bezinkám zadumaným jesenně zazářiti.
Září
ze sbírky Obyčejný rok
Na keřích
černají bezinky.
Můj svět je malinký,
mladé trpké
rozepité víno.
Odznějí dožínky,
proutěné košíky,
chmel, plody,
brambory.
Co dáš potom,
vyčerpaná hlíno?
Báseň tato jest bez nahrávky.
Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.
