Bedýnka tato archivační založena byla, by stou padesátou osmou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.

Listí opadává
ze sbírky Obyčejný rok

Když listí opadává,
nejlépe když stromy mlčí.
Na každé větévce
je tolik slz.
Nevděčně dotkneš se,
rozbolíš naveskrz
celý strom.

Proč lidský babylon
nemá slitování?

Vděčnost chce rozvahu,
veliký takt.
Chceš-li však naopak, -
zadrhni zpět.
A polituj větvičku.

Pro vlastní koloběh
polituj nebohou větvičku,
že v sobě ukryla
bezelstný květ.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.  
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.