Bedýnka tato archivační založena byla, by stou devadesátou třetí Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.

Na dalekém vršku
z pásma Stařiček Janaček

Na dalekém vršku stojí
bílý kostelík.
Vzpomínkami hlavou rojí,
že su varhaník.

Od věžičky zvony zvoní
milé klekání.
Utajenou slzu roní
místo shledání.

Proč tichými výčitkami
plyne podvečer?
Smutek padá nad horami;
já jim odešel.

Tím chodníčkem starodávným
tolikrát jsem šel.
Srdce nikdy nedovolí,
abych zapomněl.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.   
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.