Vítězka červnové soutěže Circus mind vybrala na červenec téma : Cyril a Metoděj s barevnou paletkou zlatá a petrolejová.
Cyril a Metoděj
Velkomoravská říše byla rostoucí říší uprostřed Evropy. Její kníže Rastislav pozval byzantské učence Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu, aby sem přinesli křesťanskou víru. Ti přišli roku 863. Kromě víry prý přinesli na Moravu novou plodinu – okurky. Ty zdejší lidé neznali.
Slované tehdy byli barbarským národem, který neměl žádné právo, žádné školy, téměř žádnou kulturu; život byl primitivní a životní úroveň nízká. Slovanské písmo neexistovalo. Proto Konstantin vytvořil zcela nové krásné písmo a nazval ho hlaholice. (Z tohoto písma se vyvinula cyrilice, která se potom stala základem azbuky, písma, které se dnes používá v celém Rusku, Bulharsku, na Ukrajině a jinde.) Jiná písma jako řečtina či latina vznikala a utvářela se celá staletí, hlaholici Konstantin sestavil během několika týdnů. Přeložil do něj část Bible – evangelia.
Vraťme se nyní na začátek našeho příběhu. Konstantin a Metoděj byli bratři. Jejich maminka byla Slovanka, takže od ní slovanský jazyk dobře znali. Oba byli v životě velice úspěšní – starší Metoděj se stal právníkem a politikem, vojensky spravoval jednu provincii, kde jako místodržící zastupoval vládu byzantského císaře. Mladší Konstantin byl učenec – jeden z nejlepších učenců tehdejšího světa. Učil na vyhlášené universitě v Konstantinopoli – Cařihradě (dnešní Istanbul), císař ho posílal do světa na nejtěžší učené debaty a politická jednání.
Když bratři přišli na Velkou Moravu, hned se pustili do práce. Založili školu, kde se 200 mladých mužů učilo číst a psát v tomto novém písmě, aby se mohli stát kněžími. To tedy byly počátky naší vzdělanosti. Konstantin a Metoděj se dobře věnovali své práci. Konstantin učil ve škole a Metoděj pracoval na úpravě zákoníků pro Moravany. Byl to Staroslověnský penitenciál, který Metoděj upravil, aby vyhovoval poměrům na Velké Moravě. Dále to byl byzantský občanský zákoník s názvem Ekloga, který rovněž Metoděj upravil a hrdelní tresty či usekávání končetin zmírnil na tresty církevní. Například v případě úmyslného žhářství: „Kdo z nějakého nepřátelství, nebo pro loupež majetku zapaluje ohněm obytná stavení, je-li to ve městě, ať ho upálí ohněm, je-li to ve vsi, ať ho mečem popraví. Ale podle církevního práva ať je dán na pokání na 12 let, protože je to nepřítel.“ Nebo v případě úmyslného potratu: „Zbaví-li se některá žena dítěte potratem, ať se tři roky kaje o chlebu a vodě.“
Bez svolení papeže také zavedli slovanskou bohoslužbu. To bylo něco jedinečného, co jen tak někde neměli. A také hodně odvážného. Hned byli obviněni a obžalováni z šíření hereze. Po celé západní Evropě se bohoslužby konaly v latině, čemuž ovšem obyčejní lidé nerozuměli. Tehdy jsme předběhli Němce, Francouze, Angličany a další národy. Slované žijící na Velké Moravě slyšeli Boží slovo obsažené v Bibli ve svém jazyce. Vůbec poprvé tehdy Slované slyšeli Boha promlouvat ve svém vlastním jazyce.
Velkomoravská říše se sice kolem roku 900 rozpadla, ale křesťanství rostlo dál za Přemyslovců v Čechách. Ty se staly centrem politického i kulturního dění. Konstantin ve svém Proglasu, předzpěvu k překladu evangelií do staroslověnštiny, vyzval Slovany, aby svým rozumem slyšeli slovo Boží: „Vy všichni, kdo svých duší krásu vidíte a milujete, rádi byste temnotu hříchů zapudili a hniloby světa se zbavili, rajský život nalezli a unikli ohni horoucímu: Slyšte nyní svým rozumem, slyšte všichni lidé slovanští, slyšte slovo, slovo, které od Boha přišlo.“ Zdá se, že Slované tehdy slyšeli a poslechli.
Pokud žijete v České republice, určitě víte, že 5. 7. je státní svátek. 5. 7. je den, kdy se slaví příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje.
Paletka pro tvoření :
Posuďte sami, jak se nám naše soutěžní výrobky povedly a oceňte svými hlasy ty nejlepší z nich.
Hlasovat můžete do 25.7.2021
