FIMO je všude kolem nás. Kdo ho nezná, měl by se kolem sebe rozhlédnout. Dostupný materiál, který díky své barevnosti a variabilitě získal na popularitě v několika posledních letech. Ačkoliv dřív sloužil převážně k výrobě dekoračních předmětů a bižuterie, někteří začátečníci tuneláři ho v dnešní době často volí jako pomůcku k roztahování. Protože není materiál k tomuhle účelu zdravotně schválený, zapátrali jsme, jestli se FIMO k roztahování hodí či nikoliv. Protože se na oficiálních stránkách FIMA nepíše nic konkrétního o jeho složení a v sekci častých dotazů o splnění zdravotních norem nenajdete ani zmínku, kontaktovali jsme německou firmu Ebeharda Fabera s žádostí o přesný složení materiálu. Odpovědi jsme se dočkali - nedozvěděli jsme se sice složení, ale sám výrobce se nechal slyšet, že materiál FIMO na roztahování dírek nedoporučuje.

FIMO - původ
Úplně první fimařský experimenty proběhly v Německu v třicátých letech minulýho století, a to v továrně na hračky, kde se z něj pokoušeli modelovat součástky k panenkám. Protože však materiál nevyhovoval, prodala tehdejší majitelka patent Ebehardu Faberovi, který pokřtil plastickou hmotu oficiálním názvem FIMO a stojí za touhle značkou dodnes.

FIMO - charakteristika materiálu
FIMO je ochranná značka pro polymerovou modelovací hmotu, která bývá označována jako zcela nezávadná. Přesný složení se však na výrobku neuvádí, a tak se tvrzením výrobce o nezávadnosti materiálu začala zabývat nezisková organizace VPIRG působící ve Spojených Státech a Kanadě. Jejím cílem je chránit zájmy a zdraví spotřebitelů. Na základě výzkumu ontarijské laboratoře Philips Services bylo v roce 2002 laboratoří zjištěno, že je FIMO složeno z PVC a ftalátů, díky kterým se hmota stává měkkou a snadno zpracovatelnou. Na druhý straně jsou ale taky ftaláty příčinou vážných zdravotních problémů, souvisejících se sníženou plodností až neplodností, narušením nervového systému, vrozenýma vadama a jinýma zdravotníma problémama.

Ftaláty a jejich účinky na zdraví člověka
Není ftalát jako ftalát, odborníci rozeznávají několik druhů, na základě jejich složení a negativních účinků. Nemá cenu vyjmenovávat všechny zástupce. Postačej ty druhy, jejichž přítomnost byla ve FIMu organizací VPIRG potvrzena:
DnOP (di-n-octyl ftalát): způsobuje vrozený vady, dědičný poruchy, postihuje játra a štítnou žlázu a pokud spolupůsobí na organismus s některýma dalšíma ftalátama, může zapříčinit genetickou mutaci.
DnHP (di-n-hexyl ftalát): má obdobný negativní účinky jako DnOP.
DEHT (di-terftalát): jeho účinky jsou prozatím neznámý
DEHP (di-2-ethylhexyl ftalát): respektive jeho obdobu. DEHP účinkuje obdobně jako DnOP a DnHP, navíc je ftalát DEHP označován jako možný lidský karcinogen.
Ftaláty se vstřebávají vdechováním, konzumací a pokud přijdou do kontaktu se sliznicí či krví. Konzumace v případě tunelářů asi nepřipadá v úvahu, ale ftaláty vdechuje každej, kdo FIMO nosí nebo peče. Ftaláty se totiž díky volný vazbě v PVC uvolňujou do ovzduší. Vdechujeme je do plic, odkud se dostávaj do krevního oběhu. Nebezpečí je ale taky vystavený každý tunelář, kterému během roztahování začne dírka krvácet. V takovém případě se ftalát do krve dostane přímo.

Ftaláty a legislativa
Účinkem ftalátů a dopadem na jejich zdraví se u nás nedávno zabýval Miroslav Šuta, kterej působí v několika nevládních organizacích a od roku 2002 je uznávaný jako konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik.
Některý balení FIMa obsahujou informaci, že se jedná o zdravotně nezávadnej produkt, nicméně chybí jakejkoliv objektivní důkaz. Razítko AP (viz obrázek níže) spadá pod instituci ACMI a znamená pouze, že je produkt označenej v souladu s jejich standardama. Instituci ACMI ale paradoxně tvoří výrobci modelovacích hmot a jiných produktů, sloužících ke tvoření art - předmětů. To je jako kdyby zákon zakazující kouření měli schválit kuřáci.

Podle vyjádření výrobce FIMO splňuje normu EN-71-5 (ta definuje míru chemikálií v hračkách), což je na obalu FIMa označeno značkou CE. Přesné znění téhle normy je však možné získat pouze po zaplacení částky $162, kterou se nám do výzkumu investovat z pochopitelných důvodů nechtělo. Stručný výčet toho, co je její náplní, se dá sice vyhledat na internetu, ale bohužel nic moc neříká.
Jak se k problematice stavějí vlády ve světě?
1. Evropská komise zařadila DEHP ftalát na seznam toxických látek, způsobujících rakovinu a genovou mutaci. Byl uvalen přísneýzákaz výroby a prodeje kosmetiky, která DEHP obsahuje. Je to logický - kůže, jakožto absorpční orgán, přijímá z vnějšího okolí látky jak zdraví prospěšný, tak škodlivý. Pokud dojde k poranění kůže, absorpční schopnost se zvýší, čili kůže přijme víc škodlivin, který zapříčiní nejen rozvoj infekce, ale i transfer škodlivin do krevního oběhu.
2. Ve Švédsku analyzovali zdravotní rizika DEHP (inspektorát pro chemický látky potvrdil negativní dopad na plodnost mužů), ale kvůli lobby ze strany chemickýho průmyslu byl návrh na snížení rizik pozdržen a celá kauza je pozastavená.
3. V Kalifornii hodili ftalát DEHP na seznam rizikovejch látek a jakejkoliv výrobek, kterej DEHP obsahuje, musí být už několik let označen varovným nápisem, viditelným pro spotřebitele.

Roztahováky z FIMa - co na to výrobce?
Obrátili jsme se na zákaznický centrum do Německa, s žádostí o chemický složení FIMa, a zda firma souhlasí s tím, aby FIMO přicházelo do styku s narušenou kůží, jak tomu bejvá v případě tunelářů - roztahovačů. Günther Steger ze zákaznického oddělení uvedla, že FIMO pro tyhle účely nedoporučuje, stejně tak jako by se mělo zamezit jeho požití.Taky nás upozornila, při jakejch maximálních teplotách se má FIMO zpracovávat a v příloze zaslala informace o označení výrobku, bezpečnostním upozornění a varování, že je FIMO nevhodný pro děti do 8 let. Přesný složení jsme se však ani po urgenci nedozvěděli.
V následujícím emailu výslovně uvedla, že by FIMO není vhodným materiálem na roztahování uší a že ho nedoporučuje ani k výrobě náušnic či piercingů. Ke zveřejnění jejich stanoviska jsme souhlas dostali.

Přítomnost ftalátů firma vyvrátila s odkazem na výše zmíněný normy EN-71-5 a ASTM-D-4236. V příloze o detailech výrobku se však neuvádí, jakej druh změkčovadla firma k výrobě FIMa používá. Stejně tak zarážející je fakt, že neuvádí výsledky atestu - co se děje s FIMem při vyšších teplotách.
Ke studii organizace VPIRG (která, jak už jsme zmínili, poukazuje na přítomnost ftalátů ve FIMu) se Günther Steger nevyjádřila.

Uší a FIMO
Jak uvedlo několik tunelářů, a jak jsme se měli možnost na vlastní oči přesvědčit, alergická reakce na FIMO se může projevovat několika způsobama:
pálením
svěděním
otokem lalůčku
ztvrdnutím okolí dírky
zčervenáním
seschnutím a loupáním kůže
hnisáním
krvácením

 alergická reakce na FIMO - krvácející dírka

Při prvních projevech těchto příznaků, je potřeba FIMO okamžitě z dírky vyndat a zamezit dalšímu kontaktu dírky s polymerovou hmotou. Problémy obvykle odezní během pár dní. Dírku je potřeba léčit patřičným způsobem - ideálně dezinfikovat roztokem mořský soli (dostačující účinky by měla mít i kuchyňská) a v případě nadměrný vysušenosti pokožky potírat přírodním olejem, podporujícím hojivý procesy.

Hlavní zdroj: TUNNELS.CZ

další zdroje:  oficiální www stránky FIMa
EU standardy
oficiální www stránky instituce ACMI
oficiální www stránky organizace VPIRG
FIMO informační listina
emailová komunikace se zákaznickým centrem (1, 2, 3)
studie VPIRG