K d o   s i   h r a j e ,  n e z l o b í

Jak si hrát a přitom mít pocit, že dělám něco krásného, že zachraňuji něco pro budoucí generace, že objevuji zapomenuté poklady?...Prostě, být sběratelem.

Sbírám, schraňuji, ochraňuji a zachraňuji již mnoho let, a protože nemohu nafouknout prostory, které obývám, soustředila jsem se na dva artikly a jedním z nich jsou dřevěné tahací hračky. Ty sbírám krátce, zhruba 20 let. I proto není moje sbírka bůh ví jak rozsáhlá, mám v ní asi 100 kousků. Ale obávám se, že moje sbírka už ani moc neporoste vzhledem k tomu, že poměr „stará hračka versus sběratel“ vyznívá ve prospěch sběratelů.

Sama se cítím být spíše zachraňovatelkou, která se teprve chystá svou sbírku uspořádat, katalogizovat. Zatím hračky ani neošetřuji, neopravuji, abych jim neuškodila, nepoškodila je. Navíc tím hračky nezbavuji patiny, která jim, z mého pohledu, dodává ten pravý „mejkap“ staroby.

Nejstarší tahací hračky mají podle mého odhadu kolem 80 let, zastoupeny jsou výrobky prvorepublikové, poválečné, z 50. let, z doby socialismu…Dá se z nich vyčíst nálada ve společnosti, některé jsou očividně poplatné své době, např. soudružka uklizečka drátkující parkety, jistě členka brigády socialistické práce zapojená do soutěže o nejlépe uklizený kulturní dům:)

Převažujícím námětem jsou u tahacích hraček samozřejmě zvířátka, především koníci. Chybět ale nesmí kašpárek, a co teprve vláček s mašinkou a vagónky!

V pátek 25. května jsem se zúčastnila s částí své sbírky Znojemské muzejní noci, která byla zaměřena na sběratele ze Znojemska. Vzhledem k velkému počtu návštěvníků všech věkových kategorií mohu soudit, že se pracovníkům muzea tato akce velmi zdařilo, a to i díky nádhernému počasí.

Moje hračky zaujaly buď malé děti, nebo dospělé a nejstarší návštěvníky. Ti většinou komentovali vybranou hračku slovy: "Jé, to si pamatuju, takovou hračku měla babička!". A u někoho jsem viděla dokonce i slzičky dojetí: vzpomínky na dětství jsou ty nejkrásnější, nejdojemnější.

Jak jsem psala výše, jsem "shromažďovatelka", všechno staré je mi blízké:) Ale přece jen musím čas od času uvolnit prostory pro nové-staré věci. Proto své "přebytky" prodávám na svém dalším profilu.

Marie Maderová
v Šanově 26.5.2012