Tři písmena - J+V+W, a všem se vybaví Osvobozené divadlo, spolupráce dvou výtečných komiků spolu se skladatelem Jaroslavem Ježkem. A spousta krásných písniček. Doporučuji vytáhnout staré černé desky, a chcete-li jazz po novu, kupte cédéčko Ondřeje Rumla, před dvěmi lety natočil s Matějem Benkem ty nejznámější písně v novém hábitu, tady třeba píseň Stonožka spolu se Zdeňkem Svěrákem.

Jaroslav Ježek byl také dramaturgem a dirigentem, především ale proslul jako dvorní skladatel Voskovce a Wericha. Byl autorem hudby k naprosté většině jejich písní.

Divadlo Ježek miloval, hudebně činný byl ale také ve filmu. Složil hudbu ke snímkům Hej rup, Svět patří nám, Pudr a benzín, Peníze anebo život či U nás v Kocourkově. A nezapomenutelný je i jeho klavírní foxtrot Bugatti step, na němž si klavíristé lámou ruce (i já jsem si ruce polámala, ale v pomalejším tempu jsem to dala!)

Když OD bylo zavřeno fašisty, celá trojice se odstěhovala do USA. Jaroslav Ježek tam ovšem ve svých 36 letech zemřel. Přestože byl téměř slepý a po onemocnění spálou i špatně slyšel, jeho hudba je živá a veselá.

Narodil se na Žižkově před 110 lety - 25.9.1906. Klub Růžový panter znovu na stopě na výročí tohoto slavného českého skladatele, pianisty a prvního jazzmana světového formátu nezapomněl!

Pojďte si spolu s námi připomenout známé i některé méně známé písničky, tak jak je jednotliví členové klubu ztvárnili. A budeme rádi, když v komentářích pod blogem napíšete reakce na tyto písničky, a když také vyberete tři fotografie, které vás nejvíce svým zpracováním oslovily. Hlasujte do pátku 30.9.

 ...........................................................................................................................................................................................

Nejznámější písnička... Život je jen náhoda

Život je jen náhoda

 

Přívěsek "Voda"

 

 

Zlaté ryby vyletí nad mraky

 

 

Další opravdu známá píseň je Klobouk v křoví.

 

Ve vlasech mi zůstal písek z pouští

 

 

Klobouk ve křoví

 

 

Klobouk ve křoví - brož

 

 

Milostná píseň Svítá

 

Do srdce se ti dívám,
když pod oknem ti zpívám,
každou noc stejná slova, znova...
Svítá, probuď se už svítá
zažeň chladný sen, bude horký den,
je čas procitnout.

Když jde malá scva spát, svítá

 

Ametystová malina

 

 

Svítá za zvuků kalimby

 

 

Nebe na zemi

 

Pro toho, kdo chce žít,
je na světě plno krás
a z těch krás nebe mít záleží jenom na vás.
Jen od vás, věřte mi,
záleží, kdy přijde čas,
kdy pro nás začne nebe na zemi.

 

Nebe na zemi - ametyst

 

 

Nebe na zemi - košík

 

 

 

Nebe na zemi - dětské šaty

 

 

Nebe na zemi - náramek

 

 

Potopa

 

Dnes už není Noe, však za to špatní dnové jdou dál.

Zas aby se potopy obyvatel Evropy bál.

Jestli tahle potopa nepřestane,

ani noha v Evropě nezůstane.

Holubice z Ženevy zdá se, cestu že neví dál.

Malovaný hedvábný deštník proti potopě

 

Tmavomodrý svět. Písničku jistě znáte ze stejnojmenného filmu Jana Svěráka, ale původně byla napsána do hry Ostrov Dynamit.

 

Tmavomodrý svět

 

V domě straší duch

Já bych vám nebyl sám přes noc ve starodávném hradu,
není tam klidní spaní, chodí tam bílá paní.
Praskání nahání strachu člověku v nočním chladu.
Srdce mi hlasitě klepe (knok, knok) – tuším tady záhadu.

Čarodějnice Aurélie se vdává



Když jsem kytici vázala

Co do poupěte, které nemá,
které nemá nikdy květ mít.
Co do děvčete, které nemá,
které nemá pro koho žít.

K čemu jsou města, když v nich není,
když v nich není, kdo mě má rád.
K čemu nevěsta, která se má,
která se má bez lásky vdát.


Častokrát jsem se tázala, když jsem kytici vázala



Když jsem kytici vázala - miminkovská deka

 

Když jsem kytici vázala - náhrdelník

 

 

O Španělsku si zpívám

 

Stejně dnes jako před sto lety

zní španělské kastaněty,

stejně dnes jako před sto lety

chutná víno Kastilie.

 

Náramek Carmen

 

 

O Španělsku si zpívám - maxi volánová sukně

 

... konečně jedna písnička pro trampy...  Babička Mary

Babička Mary - lněná maxisukně

Šaty dělaj člověka

Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka,
kdo je nemá, ať od lidí pranic nečeká.
Dokavaď jsme nahatí, od hlavy až po paty,
nikdo neví kdo je chudý a kdo je bohatý.

Šaty dělaj člověka

 

Pro uhlíře..., aneb, podle kabátu se svět měří

 

 

Prodám srdce

 

Obávám se že s tím srdcem
už to nejde dál,
jen kdybych tak věděl,
komu bych já je dal.

Prosím zkuste naše srdce príma
pro každé klíma
seřízené.
Všimněte si, že je konstruktivně
i efektivně
cenné.

 

Srdce

 

 

Vousatý svět

 

Dokavad ti nenaroste vous - ba jo
ještě jsi do života nevklouz - ba ne

Ještě jsi moc mladý
panic a nic víc,
bez vousatý brady
nemůžeš vědět nic.

 

Ošálit se...

 

 

Jedna velice poučná píseň Civilizace

 

Když ještě civilizace nebyla
vládla celým širým světem idyla,
lidi byli jen nahatý opice,
brontosaurus válcoval jim silnice.
V poledne mu dali metrák přesličky
a pak v jeho stínu hráli kuličky.
Brontosaurus žral, lidoop se smál,
když dostal hlad, tak si vzal a potom klidně spal.

 

Civilizace - I zajíci si povídají

 

 

David a Goliáš - poslední písnička v blogu, rádi si určitě zazpíváte a můžete se cítit silní jako David!

 

Rukavičky bez prstíků "Kam se valej"