Jsem 30ti letá mamina na mateřské, která mezi prací pro svého zaměstnavatele 3x týdně a mým "opičákem" Oliverem zkouší ještě šít PatchWorkové věci. Od té doby co se narodil Olísek, tak šiji většinou s dětskými motivy a nejen pro to naše dítko, ale mám i spoustu kamarádek, co mají malé děcka a taky se jim něco hodí.

K šití jsem se dostala díky své mamince už kolem 15 let a tenkrát zkoušela šít svoje první sukně, šortky atd. Když jsem odešla na vysokou, šicí stroj zůstal doma a já se tak "odřízla" a už se k tomu z praktických důvodů nevrátila po dlouhá léta. Tehdy už se dalo koupit vše a za dobré peníze. Už nebyla taková potřeba jako za ?totáče?, kdy naše maminka hleděla na to, abychom nechodili ve stejných kalhotách jako zbytek vesnice :)

Kolem 25ti jsem díky kolegyni v práci objevila PatchWork a i když ze začátku trochu s odstupem, postupně mu propadla. Ten klasický "velký PatchWork" mě moc nedostal a to z časového důvodu. Je to dlouhá práce, než vytvoříte např. krásný a velký přehoz přes postel. A tak jsem zatím zvládla jen 2. Jinak mě baví nejvíce malé věci jako dárky pro kamarády, známé, příbuzné, které jsou rychleji hotové a já pak můžu sledovat hlavně tu radost v jejich očích.

Nedávno, když jsem nemohla pro našeho Olíska sehnat pěkný nákrčník, tak jsem se dokonce rozhodla zkusit to opět s pletením a háčkováním. Zatím se v tom opět hledám, myslím, že jsem jehlice neměla v ruce asi 10 let a chvíli mi např. trvalo, než jsem si vzpomněla na to "lepší nahazování", co mě učila maminka. Už nežije, takže se jí nemohu zeptat, a vše lovím v paměti a zkouším to a pářu a zkouším a pářu.....:) Zatím je hotová jen jedna čepička, ale už jsem si vyzvedla u tatínka všechny zbylé jehlice a vlny po mamince, zakoupila časopis pletení pro mimi a těším se na další "dobrodružství".

Když jsem jako Au-pair au-paiřila v Německu, malovala jsem s mými caparty na sklo a na folie a to přelepovala na okna a dělala všelijaké to jejich "bastlování" :) Nedávno jsem se rozhodla, že udělám Olískovi na okna vánoční výzdobu malováním na folii a přelepením a dopadlo to katastrofálně: kůň bez hlavy, medvěd bez ucha, stromeček s dírou....:) Ale zkušenostmi se člověk učí, že :) Druhý pokus už je lepší a právě schne na okně, tak zítra uvidíme :) (PS: chtělo to víc barvy)

A tak si říkám, že mě asi baví ruční práce, ale i vaření (jsem velký fanda Apetitu a experimentů v kuchyni), člověk si při tom všem odpočine od toho denního shonu a blázince v práci nebo s tím naším cipískem......když už je ticho v pokojíčku a já můžu klidně "cvakat těmi jehlicemi do tmy"..........

Občas sem něco "píchnu" a budu ráda když se Vám to bude alespoň trochu líbit, budu ráda za komentář, ale i za radu......

Moc zdraví a těší se Andrea alias Andromeda