Bylo nebylo... Z vody, akvarelových barev a trochy tmavě hnědého lineru se zrodil můj Autorský kalendář na rok 2022. Mám z něj radost, a tak bych vám tohoto poeticky laděného nástěnného průvodce ráda představila a nechala vás nahlédnout do zákulisí jeho tvorby. Takže, jak to bylo, pohádko?
Loni jste mě dojali všemi těmi úžasnými ohlasy na Akvarelové kvítí, a já věděla, že následující kalendář musí být opět plný květů. S tvorbou kalendáře se to má tak, že se musí začít s předstihem. Takže od letošního předjaří jsem promýšlela, který tucet (plus jedna kráska na titulní stranu) by vás mohl rokem provázet, kterou kytku jakému měsíci přiřadit? A dlouho to vypadalo, že vznikne Akvarelové kvítí II. Jenže pak, kde se vzala, tu se vzala jedna víla, holka, panenka, která se vloudila mezi okvětní lístky.
Věřte nevěřte, byla mi povědomá!
Naštěstí jsem vykradla jen samu sebe, navíc jen trochu, a to se může! :-) Hlavně mi tahle holka vnukla nápad na rozkvetlý kalendář v novém pojetí, v němž bude mít každý měsíc nejen svou typickou zástupkyni z říše botanické, ale i svou patronku z krajů pohádkových. Panenky se hezky začaly mezi květy a ve svých minipříbězích zabydlovat. Rázem jich po papírech tančilo dokonce snad na 2 kalendáře, takže všechny se do výběru nedostaly.
Každopádně mě moc bavilo propojení jednoduché ilustrace a rozkvetlých akvarelů. Kéž by vás tedy tyhle víly, milovnice koček, klobouků, tanečnice nebo jedna malá akvabela uměly pobavit a dokázaly vám zpříjemnit v podobě kalendáře rok 2022!
Tuhle dámskou párty (gentlemani a gendermani jistě pochopí) rozjíždí pěkně v barvách jedna zahradnice s květinou z nejvzácnějších na korbě. Je to Eliška Junková? Nebo snad majitelka malého byznysu z Fleru? :-)
Lednová Lunaria žije v kruhu, v jednom kole, měsíc za měsícem, od vznikání ke konci, tam a zpět.
Únorové jehnědy a jejich kožíšky. Kočky dřímou za pecí, kvítka pod sněhovou peřinou.
Březen, do vany vlezem. Měsíc, kdy odešla paní Hana Hegerová.
Duben. Už vykvétají petrklíče i u vás?
Květnová otužilkyně. Aneb cudný akt v konvalinkách.
Je libo v červnu něco růžového? Cukrovou vatu? Jahodovou zmrzlinu? Spousty baletního tylu? Slyšíte to? Někdo je v pivoňkách!
V červenci chci žít ve vodě! A chci letní byt v pomněnkách.
V srpnu si natrhat ještě poslední plnou náruč vlčích máků, než shodí své sukýnky...
... a zakulatí se v září do makovic.
Nechoď v říjnu venku vlasatá! - Už pro to rozevláté slovo ještě chvíli chci! A pak si nasadím klobouk, nebo čepici. A vy?
Nadechni se a vylétni v listopadu na výlet, mezi padajícím listím a prvními sněhovými vločkami.
Vaše nejkrásnější Vánoce budou jako každý rok ty letošní. Sledujte vánoční skřítky!
Kéž by vaše jízda rokem 2022 byla báječná!
To vám ze srdce přeje Nedělní malířka a 13 malých žen
