Několik rad a fotek, jak  se vyhnout zklamání při výrobě šperků technikou tiffany. Používám vlastní sklíčka, která mají zakulacený okraj a díky tomu můžu použít tenší pásku než u rovných skel. Používám pásku širokou 3 mm, ale můžete si pomoci také rozříznutím širší 5 - 6 mm pásky podélně na poloviny.  Šperk je jemnější a vypadá lépe. 

Skla už není třeba upravovat, pouze vyleštit od dotyku prstů, ale pokud přece jen chcete brousit, tak jen velmi malý kousek nebo nerovnost na hraně. Na lesklé ploše sklíček měděná páska lépe drží. 

 

Tyto věci budete potřebovat, k tomu pinzetu /abyste si nepopálili prsty/ a elektrickou páječku s měděným hrotem. 

 

 

Pásku nalepím na roh sklíčka. Snažím se umístit pásku tak, aby se z obou bočních stran stáčela k ploše sklíčka. To je důležité kvůli pevnosti budoucího šperku, aby sklo nemohlo vypadnout. 

 

 

 

Olepím celé sklíčko kolem dokola a snažím se přesně dostat k začátku pásky. Tento okamžik rozhoduje o výsledku. Čím lépe se mi to podaří, tím méně bude nakonec spoj vidět. Nechám přesah asi 3 mm a konec odstřihnu. 

 

 

Okraj opatrně přitlačím k sobě.

 

 

Páska v této fázi  drží jen málo, snažím se ji neohnout a neodsunout do strany. Začínám pásku postupně přitlačovat ke sklu,  napřed rovné strany, pak rohy směrem ke středu skla. Tlačím na pásku jen mírně, aby se celá neposunula z místa, občas se mi taky sveze a pak je lepší ji sloupnout a nalepit novou pásku.

 

 

Nejobtížnější je uhladit pásku na rohu sklíčka. Napřed uhlazuji pásku hranou nehtu a nakonec hladítkem, nelépe se  mi osvědčil konec starého štětce s dřevěnou násadou. Pásku je třeba na rohu uhladit úplně do hladka, neměly by na ní být vidět nerovnosti, zuby a přehyby. 

 

 

Hlazení koncem štětce - jde to docela dobře a brzy se to naučíte.

 

 

Hotovo, tohle asi nikoho moc nebaví, ale nejhorší máme už za sebou. 

Pokračování v dalším oddíle o cínování a konečné úpravě šperku.