Svitek tento omšelý byl zrakům čtenářstva ctěného předložen a sem založen u příležitosti večírku švihle noblesního, jenž byl v budoiru Chvalinově na oslavu uzdravování jeho zdárného a návratu netrpělivě očekávaného po choření jeho náhlém uspořádán.
Tydlidum!
Mistr Chvalina se v sofátku svém napřímil, smyčcem číšku rozezvučel, by si pozornost hostův svých vyžádal, a vypravuje...
Jak se rodí básník
Básník se rodí z čisté lásky. Doložíme to příkladem. Byly učiněny pokusy vypěstovat básníka ze zkumavky, tak říkajíc z konzervy. Básník se sice narodil, ale konzervativní. Tedy pro naši dobu neupotřebitelný. Proto z čisté lásky. - Ale to zdaleka nestačí. Aby se narodil básník, musí se sejít dva chytří lidé. Žádný z nich nemůže být hlupec, tupec, blbec. V takovém případě se básník nenarodí. - A tito dva chytří lidé musí dát hlavy dohromady a musí volat: "My chceme básníka! My chceme básníka!"
Tak vznikne počin a první stadium. - Co pozorujeme: Najednou se objeví puleček. Roste a kope. - Potom je z něho pulec. Roste a kope. - Z pulce je žabáček. Roste a kope. - Z žabáčka je žabák, roste a kope, až se vykope na tento svět.
A je zde stadium druhé, které je naprosto odlišné od stadia prvního. Z žabáka je mazlíček, smolíček, pacholíček, nakonec odvozeno od slova pacholíček s prominutím pořádný pacholek. - Rozdíl je v kopání! Zatímco ve stadiu prvním kopal on, nyní do něho kopou ostatní. Zde je nutno dbát, aby rostl rovně. Je-li nakopnut a vychýlen, musí se rovnat. Je-li nakopnut a pomýlen, musí se rovnat. A tak básník roste, pozoruje, medituje, nasává, vstřebává - ostatní do něho vytrvale kopou. - Při jednom takovém nešetrném, naprosto nečekaném nakopnutí se v něm cosi pohne, se v něm cosi zlomí. Od toho momentu začíná psát verše.
A je zde stadium třetí.
Spravedlnost má zakryté oči. - Básník nosí černé brýle!
A z toho - milé pokolení - naučení plyne:
"Potkáte-li v přírodě či na chodníku muže s tmavými brýlemi, jenž kráčí majestátným krokem - občas se zastaví, něco si poznačí, promlouvá si nahlas - projděte kolem něho s kloboukem smeknutým, neb poznali jste toho, kdo má co říct ku svědomí lidstva."
Amen!
P.S. Dne 27. června L.P. 2016 byla ve zcela vyprodaném salonku Chvalinově v premiéře světové slavnostně uvedena převzácná verse ozvučená, o jejíž existenci bylo nám až do loňské výpravy badatelské tak nanejvýše sníti... Račte si ji ze zrestaurovaného záznamu živého patřičně užíti!
Ku poslechu jest nově essay tento v přednesu Chvalinově zde.
Po odložení svitku tohoto hlubokomyslného dovolujeme si pozornosti Vaší zápisníček tento doporučiti, kterýžto Vás bujarou atmosférou oslavy svátku Chvalinova obklopí.
