Už dlouho přemýšlím nad tím, že vám přibližně ukážu, jak to u nás funguje, abyste měli představu o mém koloběhu a stylu práce. Třeba to někomu pomůže při mateřské a ukáže vám to, že i práce se tak nějak dá zvládat s dětmi za zády a někdo si třeba řekne, že jsem blázen.

 

Moje práce se dělí na 6 hlavních  pracovní činností:

  • focení
  • úpravy fotek
  • malování barvami
  • kreslení a zpracování razítek
  • zprávy, maily, kontroly plateb a jiné
  • balíčkování

Abych se z toho všeho nezbláznila, vytvořila jsem si za ty roky svůj osobní systém, který mi vyhovuje. Někomu se může zdát, že jinak by to šlo třeba lépe, ale já jsem docela zmatkář, co si nezapíšu, to popletu a proto si to musím nějak korigovat.

Takže k našemu běhu domácnosti a práce...

Mám dvě děti - skoro 8 letého Tadeáška a 1,5 roku starou Leontýnku.

Dopoledne tak trávím buď aktivitami s malou - cvičení s miminky, hraní, setkání s kamarádkami a jejich dětmi nebo se snažím ve chvilkách volna pracovat alepoň na něčem, co mi malá dovolí.

Odpoledne zvládnu trošek udělat když Leontýnka spinká a  nebo máme na programu kroužky staršího synka.

Domů se dostáváme v podvečer, protože většinou stihneme ještě nakoupit, stavit se u babičky/dědy na kafíčko. Doma nás pak čeká kolečko úkolů do školy, koupáí, večeře a trošek toho blbnutí a hraní.

A je zase večer - dětičky jdou spát - Tadeášek chodí mezi 20 a 21 hodinou když jde do školy. Leontýnka nemá pevnou dobu, takže jak to kdy vyjde s odpoledním spánkem. Někdy jde třeba i ve 23 hodin.

A poté začíná moje hlavní pracovní aktivita - dělám si kávu a sedám k počítači / barvám / kreslení.

ČajČaj 

A teď k systému práce...naučila jsem se dělat práci ve vlnách.

Mám třeba dva tři dny, kdy pouze upravuju fotky. Sednu a jedu.

Jeden den víkendu (a některé všední dny) pak patří focení. Mám vždy několik lidí za sebou ve vlně, odcházím z domu na několik hodin (případně na svatbu) takže když pak dojdu domů, malá se na mě vrhne a nepustí se :-D

Pak mám dny, kdy vezmu papíry, kreslím a zpracovávám podklady pro razítka a posílám všem návrhy atd.

Když jsou razítka vyrobená, musí se rotřídit, polepit, pobalit a připravit k odeslání. U toho mám občas i asistentku na klíně. :-D

Další den, pokud se nakupí více malované práce, aby se mi vyplatilo rozmíchávat barvy, sedám, beru paletu a štětce a jedu vlnu cedulek, skříněk a všeho co potřebuje barvičky.

Kancelářský den obnáší objednávkovou knihu, zapisování a potvrzování nových objednávek - kontrolu a potvrzování došlých plateb, mailovou komunikaci atd.

A pak je den balíčkování - den, kdy mám co dělat do 3 do rána, abych vše pobalila, popsala, nadepsala podací archy, přibalila dárečky atd. Počet balíčků pak sahá třeba i ke 40 v jedné várce. Ano, na poště nás milují :-O Naštěstí nemám posílací den, toto pln obstarává můj muž a já mu za to neskutečně děkuji, protože s malou jet na poštu s takovou várkou je nepředstavitelné. Já se  mezitím vždy děsím toho, že v té várce něco popletu, něco špatně pošlu atd. což se bohužel stává, tak mi to promiňte. Naštěstí se vždy ozvete a my to urychleně napravíme.

Přes víkendy moc počítač nestíhám. Buď někde fotím nebo jsme většinou na výletě a nebo prostě jen tak spolu..doma a pohromadě, což je pro nás vzhledem k vytíženosti vzácnost. Tadeášek miluje třeba filmové odpoledne a večery, kdy si objednáme pizzu nebo uděláme popcorn a díváme se na pohádky a filmy. Jsme spolu šťastní, neumíme bez sebe být.

Opravdu každý den přicházejí objednávky. Každý den se někdo ptá na focení, na to, kdy budou fotky hotové, kdy budou objednávky hotové, jestli jsem na někoho nezapoměla, jestli mi došla platba atd. O všem vím, jen to musím dělat opravdu ve vlnách a postupně.

Snažím se odpovídat v rámci možností. Telefonovat skoro nestíhám, většinou si zpětně čtu alespoň zprávy, maily v mobilu a podobně. Zpátky nevolám, většinou proto, že nevím na které z těch čísel volat mám a na které ne, nesnáším totiž takové ty hovory typu "chcete novou kreditku" , průzkumy prodeje a bůhví co ještě mi volává díky veřejnému číslu.

Není v mých silách odklikávat platby na fleru jakmile dorazí, opravdu musím otevřít účet a jet číslo po čísle, protože jinak se v tom množství drobných položek ztrácím. Stejně tak nerada rozmíchávám barvy, když vím, že na malování nebudu mít klid a barvy mi mezitím přischnou k paletě :-(

Teď si asi řeknete, proč toho tedy dělám tolik? Jsem blázen, co miluje svoji práci rukama a neumím si představit být "jen" mateřské. A pak jsou tu jistě finanční důvody a to, že chci, aby se moje děti měly dobře. A proto s manželem oba děláme co můžeme - i on dělá teď sám na sebe, takže se snažíme si časově vycházet vstříc a když může, pohlídá mi, abych šla pracovat já. Babičku bohužel máme už jen jednu a ta je chudák taky od rána do večera v práci, protože podniká, takže se prostě spoléháme sami na sebe - jsme tým :-D

Hodně věcí jsem odbourala. Už nemaluji tácy, pexesa, metry, bedýnky, stolečky, talíře, hrnky a keramiku vůbec a taky takové ty velké věci. Už nefotím miminka v porodnici. Nemalovala jsem ani cedulky, ovšem tolik jste si o ně psali, že jsme je zase zkusila vrátit a uvidíme jak to půjde. Případně budou zase první na řadě pro odpadnutí :-)

Teď aktuálně budu mít ještě hooodně fotek z vítání občánků a focení pro školky, takže uvidíme jak se vše bude stíhat. Každopádně když děláte práci, která vás baví a naplňuje, asi to jde vechno tak nějak lépe ... od srdce.

Tímto se omlouvám všem že vše tak nějak déle trvá, že u mě není vše hotové hned, ale prostě jedu jak objednávky a focení přicházejí - postupně v časovém řádu jak se vše stíhá. A kdo chce moji práci, bude to muset asi tolerovat, neboť já s tím nic víc asi neudělám.

Napadá mě pořekadlo, že dvěma zadky na jedné židli sedět nemůžeš, ale víte co? JDE TO, ale dře to :-D

P.S. Všem co dočetli až sem s obdivem děkuji a omlouvám se za případné chyby v textu, ale v troubě se nám peče oběd a Leontýnka už mě zase tahá za ruku, že si budeme hrát... a tak je to u nás pořád :-) Snad jsem na nic nezapoměla.