V klubu "Tvoříme šperky z cínu" jsme uzavřeli další soutěžní kolo a tentokrát bylo téma lehce lechtivé Báseň Davida W. Landruma (1951)- Nápěv staré Číny.
Nápěv staré Číny
Lotosu květ můj tvá ruka držela.
Něžně s ním pohrával sis bez ustání,
rty kolem pestíku. Až přišlo tání.
Pak na mé přání roh dal sis do těla.
Chtěla jsem víckrát abysi chtěl mne sjet.
Sjižděls mne celou noc! Tak bezostyšně!
Tmou ohnivákův hřeben plál, jak višně
červený tyčil ses, a jak včelka v květ,
když nektar vybírá, ses zaryl, vnořil.
A moje tyčinky tě rozrušily, voníc.
Máš mne mít celičkou. Bylo by pro nic
by jiný z lotosové tůně bral.
Rozkvetlá hořím, jaks mne rozehřál
a touhu hlubší oceánu stvořil.
Jak jsme obsah básně dokázaly přenést do šperku můžete posoudit níže. A tímto bychom vás, čtenáře, rády poprosily o hlasování, který z následujících šperků považujete za nejvydařenější. Každý z vás má 1 hlas, vyhlašuje tedy sám za sebe pouze první místo.
Hlasujte, prosím, do neděle 6.2.2011. Děkujeme :-)
Šperky jsou uvedeny v abecedním pořadí jejich tvůrkyň.
AbrakaGabra - Souznění
Betseba - Otevřela jsem ti svoje srdce
Dag - Vábení
Krenule - Touha
Martapa - Heart of life
Soňa - Jsem Tvá, jsi můj
Tanaki - Brož: My víme, že jste v tom
Therapy - Jóní