Nejsem úplně typická holka. Nezajímají mne laky na nehty, účesy nebo ženské časopisy. Ale baví mě vzít motorovou pilu, nařezat dřevo, rozštípat ho nebo obrousit desky na dřevěný stůl

Část svého volného času trávím sledováním videí, které souvisí se dřevem a jeho zpracováním - takže koukám na chlapy, jak staví sami v kanadské divočině srub nebo jak někdo vyrábí dřevěný nábytek. 

Píše se září 2020. Zrovna se na jedno video dívám - sympatický pán bude vyrábět dřevěný stůl. Ale najednou rozmíchal zvláštní hmotu, kterou obarvil na černo a vylil jí mezi dvě dřevěné fošny. Co to sakra je!? Vypadá to divně, ale na konci videa byl naprosto luxusní kousek nábytku.

                          Blacktail Studio

Začla jsem se pídit po tom, co je ona "hmota" a došla jsem k jedinému - epoxidová pryskyřice. Stůl se mi zalíbil, tak jsem hledala další a další videa, zjistila jsem, že se dá epoxid pigmentovat a přidávat do něj různé věci. Asi po dvou měsících jsem se rozhodla, že si taky vyrobím epoxidový stůl No, naštěstí jsem měla dost rozumu a zvolila jsem nejdřív malou zkoušku - při všem tom hledání jsem narazila na epoxidové šperky, které se mi moc líbily. Sice sama šperky zas tak moc nenosím, ale tyhle se daly kombinovat se dřevem či dalšími přírodninami a to mě zaujalo.

Poskočíme do listopadu 2020 - zakoupila jsem první epoxid, první formičky a začala odlévat. Světe div se, nešlo to jako všem těm lidem na videu! Odlít, vyloupnout, zabrousit a nádherný šperk je na světě. Nic z toho se neodehrálo. Epoxid protekl a byl všude možně - na stole, možná i na zemi. Dřívka v epoxidu plavala (na videu ne!), takže vůbec nebyla potopená. Netušila jsem, jak se dělají různé efekty, které se mi líbily... Prostě velký špatný.

Po novém roce (a s novými teoretickými znalostmi) jsem se pustila do dalšího odlévání. A pak dalšího. A dalšího... Postupně jsem se zlepšovala, vychytala jsem dobu, kdy se dá epoxid obarvit, aby vytvořil zajímavé efekty. Ale stejně jsem měla několik krabiček výrobků na vyhození.

Pouze část věcí na vyhazov...

Věděla jsem, že mě to táhne ke dřevu a přírodním materiálům, ale špatně se mi brousily, neměla jsem správnou brusku. Něco jsem zkoušela, ale nikdy to nebylo ono. Koupila jsem si lepší brusné papíry, leštící pastu, různé brusné nástavce na vrtačku. Pak jsem někde viděla ruční rotační vrtačku - vypadalo to, že ji také nutně potřebuji. Už nebylo, kam věci dávat, takže další stůl a šuplíky. 

S čím jsem bojovala hodně, bylo bižuterní názvosloví. Umím pracovat s motorovkou a různými jinými pilami, sekyrou... Ale jak se sakra zachází s bižuterníma kleštěma!? A jak se jmenují všechny ty věcičky, které vím, jak vypadají, ale nemohu je najít, protože neznám jejich název? S postupem času jsem už dokázala nakoupit šlupny, kaplíky nebo očka. Mohla bych si vlastně otevřít takový malý bižu obchod, kolik se mi toho doma nahromadilo

V létě jsem zkusila usušit nějaké šišky a další přírodní materiál - a konečně jsem začala dělat to, co mě lákalo už od začátku! Šišky jsem si hodně oblíbila, takže nyní při každé návštěvě lesa nesu celý košík šišek k sušení.

Na podzim roku 2021 přišel zlom - koupila jsem si lepší brusku a nastudovala novou techniku broušení a leštění Hned prvním výrobkem na nové brusce jsem nadšená.

A takhle to vypadá, když se vrátím z krátké procházky

Nyní se věnuji hlavně přívěškům a náušnicím (nejen) z přírodních materiálů a mé zboží najdete TADY.

Co mě na epoxidové pryskyřici baví nejvíc? Že každý výrobek je originál a nikdo na celém světě nedokáže vyrobit dva úplně stejné kusy! (a taky ráda balím objednávky)

-Ester-

PS: K výrobě vlastního epoxidového stolu jsem se ještě nedostala