Konečně jsem se dočkala. Kalendář ukazuje pátek 9. dubna, mám po práci, jedu domů a těším se, že za chvíli vyrazím směrem k Nebočadům. Tam totiž začíná RAKU & TEABOWLS WORKSHOP.

Před šestou hodinou večer stojím na dvoře v areálu Občanského sdružení JURTA. Už to tady znám a tak pospíchám, abych stihla zahájení. Nejsem tady sama, sešlo se  nás tu sedmnáct.

Vítá nás Lukáš a Gas Kimishima, který nás zasvětí do tajů výroby čajové misky tradiční japonskou technologií a povede výpal technikou japonského raku.

 

Den první - seznámení s raku a výroba misky

Gas poutavě vypráví o keramice, promítají se fotky raku misek, pecí a japonských dílen. Dozvídám se, proč se raku říká právě raku. V tu dobu už mám raku plnou hlavu a jsem okouzlena krásou, kterou umí na malé misce raku pec vykouzlit.

Už vím, jaké základní detaily má pravá japonská miska na čaj mít a jaké zákonitosti má splňovat. Nyní přijdou na řadu jednoduché nástroje, hlína a ruce, které si s tím vším musí poradit. Mám vyrobit dvě čajové misky.
Mistr ukazuje tradiční postup.

Celou dobu nás provází Gas, věnuje se nám a zodpovídá četné zvídavé dotazy.

 

Den druhý - opracování misek, stavba pece a film o výrobě raku

Misky, které jsem včera vyrobila mají silnější stěny a musí se upravit. Dnes už jsou pevné, a tak se do toho hned pustím. Misky okrájím a obrousím tak, aby jejich váha byla poloviční, opracuji nožku a vytvořím bazének, tzv. teapool. Ještě chvilku a misky jdou rychle do elektrické pece na sušení a přežah.

 

A kde vlastně proběhne ostrý výpal? Jdu se na to s ostatními  podívat. Jsou postaveny dvě pece a Gas obě rozebere a opět postaví tak, aby všichni pochopili princip výpalu. Vysvětlí, co je nutné dodržet a upozorní na "detaily", které jsou však pro zdárný výpal velmi důležité.

Venku je sychravo, prší a fouká vítr. Mrknu se radši na film o raku. Gas dělá japonskou panenku, kterou se přivolává pěkné počasí. Uvidíme, jestli bude fungovat i v Čechách.

 

Den třetí a poslední - glazování a výpal

Všechny misky přežah přežily! Naglazuju si jednu, která pak bude vypálena v tradiční japonské raku peci. Nutno říci, že je to jiná technika než americké raku. Misky jsou páleny v jakési mufli, která je obsypána dřevěným uhlím, topí se dřevem. Misky nepřijdou do styku s plamenem. Můžou chladnout na vzduchu nebo se můžou zchladit rychle ve vodě.

Tradiční glazury jsou olovnaté, které se taví při teplotě kolem 1000 oC.

Glazuji vybranou mističku a odnáším ji schnout ven na pec, která se od rána temperuje (topí se v ní).
A pak už se vše jen naloží, zasype, uzavře pec a topí se a topí.

A přikládá se a přikládá.

 

Možná si někde na fotce všimnete plynového hořáku. Tak ten k tradičnímu výpalu japonského raku opravdu nepatří. Ten se používal jen pro urychlení výpalu.

Teď na chvíli dost slov. Na fotografiích je zachyceno pár okamžiků z výpalu. 

.
A co japonská panenka? Co myslíte fungovala? Trochu určitě ano. Sluníčko sice nesvítilo, ale pršet začalo až večer po výpalu