Tašky šije kocour velmi rád a s láskou.  Pokud taška své majitelce sedne (některým ji kocour šije přímo na tělo), stává se kouskem každodenní pohody, který si nosíme s sebou, něco jako kousek jistoty domova na cestách. A protože jsou stejně jako jejich  majitelky zcela jedinečné, začaly v roce 2016 kocourovy tašky dostávat čísla. Číslo jedna tenkrát připadlo krásce ušité z nádherného panelu Vintage garden. To je ona:

V březnu téhož roku se taška prodala a v mezičase vznikaly další a  další kousky, z nichž mezi číslované bylo jich doposud nominováno jednadvacet.

Těsně přek koncem loňského roku se ohlásila Marcela - majitelka historicky prvního číslovaného  kousku s prosbou, zda by bylo možné ušít tašce nová ušiska, protože ta původní už dosluhují. A pokud by to šlo, potřebovala by spravit trhlinku při dně. A tak se k nám po téměř dvou letech dostala naše "jednička" zpět. Když jsem rozbalila krabici, kterou nám Česká pošta jen tak halabala hodila za branku (!), byla jsem dojatá. Držela jsem v rukou zjevně  milovanou a láskyplně opečovávanou tašku, nicméně  hodně poznamenanou sluncem, praním  i každodenním nošením. K původním barvám hodně daleko, horní okraje odřené, ucha drží z posledních sil.  Její majitelka Marcela ji ale nevyhodila, nenahradila nějakou jinou - chce ji nosit dál! Takovou výzvu kocour před sevbou ještě neměl!

Nejprve nastalo párání:

Podrobná prověrka syslírny  proti všemu očekávání vydala zbytek původního obrázkového panelu  i některé další použité látky.  Velký obrázek s modrou kopretinou ještě máme a kontrast s opranými látkami kupodivu není až tak velký!

Klíč již bohužel k dispozici není, ale po domluvě s majitelkou jej zkouším nahradit jiným obrázkem:

Vyhráli to motýli:

Kromě toho je potřeba nahradit zelený pruh při dně tašky, kde je trhlina. Ejhle, i v tomto případě se mi daří najít původní odstín a vzor!

Oba obrázky  podžehluji pavučinkou, zařezávám na potřebnou velikost a opatrně přižehluji. Protože vnitřní vrstva tašky už je ztenčená, podkládám oba panely znovu silnějším sakonem.  Jde se na šití!

Nově přišitý a prošitý zelený pruh:

Velká modrá květina na předním panelu si zaslouží nejen ozdobně přišít po krajích, ale i volně proquiltovat. Oba panely pak ještě na různých místech ozdobně i rovným stehem prošívám, aby byly hezky plastické.

Vzhůru na ušiska! Tentokrát budu opravdu festovní - obalíme látkou hustě tkaný bavlněný popruh. Ouha však - máme tu tři adeptky na  ucha, ale žádné z nich asi nebude dostatečně velký kus...

Ale ano, s odřenýma ušima, ale přece jen se daří nařezat materiál z původní látky:

A ušiska jsou hotová:

A můžeme se pustit do kompletování tašky.

Po zralé úvaze se následujícího rána (jak je vidět z barevnosti fotografie)  rozhoduji pro jiný způsob dokončení - sesadím taštku s původní podšívkou a okraj zalemuji proužkem látky, čímž schováme původní opotřebené okraje.

HOTOVO! "Jednička" ožívá v plné kráse a může znovu do světa.

Nesmírně jsem si práci na renovaci tašky užila - je šitá i opravená s láskou a vím, že bude i nadále s láskou nošena a užívána.

Vaše

Michaela a kocouři