...když si v lednickém parku hraje jaro a roztáhne nejdražší pestrobarevné voňavé koberce z těch nejjemnějších a nejněžnějších jarních květů...
...když si žlutá hraje s fialovou na schovávanou a v trávníku se chvějí hlavičky sasanek pryskyřníkokvětých, pod keři žloutnou orseje a jemnými pastelovými barvami hrají dymnivky, plicníky a podléšky...
...když pod nohama bzučí včely a nad hlavou raší pupeny...
...když helísek voní fialky, kolena má špinavá od hlíny a sní s otevřenýma očima...
...když se srdce nemůže nabažit té krásy a oči se pasou na barvách i tvarech, ruce se něžně dotýkají květů, jemnějších než nejkrásnější hedvábí, ptačí hudba je nejkrásnější symfonií a všechno voní...ach...voní... (a chutná :o))) )
...a když se místo práce chce kochat, snít a hrát si (tvořit :)))...
