Včera mě cosi nutkavě táhlo kouknout se do srážkoměru. Ukazoval 5 l, ale jen proto, že v něm nehybně plul obří čmelák. S lítostí jsem vodu i s mrtvolkou vylila, ale zaregistrovala jsem, že čmelák hnul nožičkou.

 

Vzala jsem ho domů, napojila cukrovým roztokem, opatrně opláchla vlažnou vodou od zeminy a lepkavé cukrové vody, nechala uschnout a odpočinout. Jakmile začal s nálety do okna, vyletěl rovnou do nebíčka.

 

 

 

 

Zkrátka Kéž jsou všechny orga(ni)smy šťastny, jak velela cedule při včerejší procházce Žižkovem Aspoň něco málo na světě člověk dokáže ovlivnit…

PS. Po několika dotazech raději upřesňuji, že čmelákův let přímo do nebíčka navazuje na naše dětské čarování se slunéčkem sedmitečným (Kam poletíš? Do nebíčka – nahoru, nebo do peklíčka – dolů?). Opravdu jsem ho nezaplácla novinami! Náš čmelák letěl energicky a s hlasitým bzučením přímo vzhůru!

 

Srážkoměr raději kontroluju několikrát denně, protože pokud je čmelák blbý jako já, jistě do stejné pasti spadne opakovaně, i když má kousek odtud speciální bezpečné pítko pro hmyz .