Klub "Tvoříme šperky z cínu" je na Fleru už od září roku 2010. Je aktivní, pořádá soutěže, má vlastní profil Jak to vidí cínařky, ale ze soutěží a mnohdy ani z profilů se mnoho o členkách tohoto klubu nedozvíte. A tak jsme se to, coby správkyně klubu,  rozhodly napravit a každé dva týdny Vás seznámíme s jednou z nich a také si budete moci prohlédnout něco z její tvorby.

Další v poradí tu máme cínařku s nickem Futetka.

 Ahoj Leni, 

Každý jsme odněkud a ty na svém profilu píšeš, že jsi z Českého Těšína. Zavál Tě tam osud nebo tam žiješ od narození?protože člověk je tvor zvídavý a zvědavý, tak tě chci trochu vyzpovídat, abychom věděli, kdo vlastně tvoří pod nickem Futetka.

Narodila jsem se kousek od Českého Těšína, v Karviné. Když jsem se vdala, přestěhovali jsme se právě do Těšína, kde bydlíme dodnes, ale mým snem je bydlet v Olomouci. Je to překrásné město s úžasnou energií. Vždy, když tam jsem, úplně pookřeji.

Olomouc mám taky ráda. Myslíš, že Tě místo, kde žiješ, nějak inspiruje ve Tvé tvorbě? Nebo se utíkáš k nějakému vysněnému místu, jež je inspirací největší...

Pro mě je největší inspirací příroda a ta je všude.

Provází Tě touha tvořit už od dětství? Anebo v Tobě tuto zálibu vyvolal někdo jiný nebo nějaká událost v Tvém životě?

Já jsem vždy do něčeho „dloubala“ a zatím to skončilo u cínování.  Zatím, protože kdo ví, co mě čeká? Jsem nestálý blíženec a tak třeba jednoho dne s cínováním seknu a začnu s něčím jiným :-)

To by byla ovšem škoda a mnohým zákaznicím by to bylo určitě líto. Kde vznikají tvé krásné šperky? Máš to štěstí, že máš svou vlastní dílnu nebo Ti k tvorbě musí stačit nějaký koutek?

Mám svůj koutek v části kuchyně, kde mám odsávačku, pájku a příšerný nepořádek, ve kterém se dokonale vyznám. Nejhorší je, když si tam uklidím. Vypadá to sice lépe, ale nemůžu nic najít.

Pomáháš si k soustředění na práci nějakou muzikou nebo máš ráda ticho a klid? A pokud něco posloucháš, co to nejčastěji bývá? Doporuč nám něco...

Někdy ticho, někdy povídání, ale úplně nejraději mám zpěv ptáků a zvuky přírody. To  si užívám teď v létě, kdy jsem na chalupě a les mám pár metrů od domku. Když jsem doma, často si pouštím audio knihy. Teď naposled Přemyslovskou epopej od V. Vondrušky – vřele doporučuji.

Děkujeme za tip. A co knížky, filmy a ostatní umělecká tvorba – co tě dokáže nejvíc potěšit?

Knížky už vlastně ani nečtu, když nepočítám ty, které napíše dcera. Kdysi jsem čítávala hodně a třeba až do rána se nemohla od knížky odtrhnout. Dnes se mi zdá být zajímavější užít a prožít si originál, tedy svůj vlastní příběh.

Filmy, mno, já vlastně na televizi nekoukám. Jedině, když si chci pustit nějaké DVD. To pak vezmu jehlice nebo háček a k tomu si pustím něco historického, nebo sci-fi, nebo prostě jakýkoliv film, který mám ráda. Je jich hodně, ale času málo :-)

Dokážeš relaxovat stylem „hodím vše za hlavu“ a těšit se z něčeho, co není práce a pokud ano, co to je?

Ne. Sedět a nic nedělat opravdu neumím, ale učím se to, protože si myslím, že i to je třeba.

Mám ale chvilku, kterou si nenechám vzít......sedím na chalupě na dvorku, popíjím kafíčko, hladím kočku, koukám do lesa a poslouchám všechny ty „breberky“ kolem.......nádherný relax.

Je nějaké slovo, citát nebo situace, co ti utkvěla v paměti tak, že jsi se k ní v průběhu života vracela a zůstala ti jako motto v tvém životě?

Jistě. Například mé známé: „Neznám kalorii, která by mi nechutnala“ :-)
Dnes bych však asi řekla: „Nic není pravda a přeci vše je pravda “..........budu si to muset na profilu přepsat :-)

Je cínařina Tvou hlavní profesí, nebo se jí zabýváš, tak jako většina, až ve svých volných chvílích? A co na to Tví blízcí?

Výrobu pájených šperků mám jako živnost, se kterou se ale neuživím, takže neživnost :-)
Mým blízkým se má práce líbí, myslím. A mně také a tím jsem si jistá :-)

Zapojuješ nějak své blízké do činnosti kolem cínu, nebo je raději zaháníš za desatero lesů, aby nerušili?

V naprosté většině zaháním. Neumím pracovat, když je někdo doma, natož aby kolem mě rejdil. To by nešlo. Nemohla bych se soustředit.

Jak k tobě přišla informace o Fleru? A byla jsi rozhodnutá hned od začátku nabízet svou tvorbu takto přes internet? Jak jsi vymýšlela svůj nick?

Poprvé jsem se o Fléru dozvěděla z časopisu Korálki (to i je správně :-), ale nějak jsem tomu nevěnovala pozornost. Pak mě na trhu potkala moc milá paní s nádhernou cínovou vzducholodí na krku, které se má práce velice líbila a divila se, že už na Fléru nejsem a prý už abych se tam zapsala. Dnes už vím, že to byla Prata .

Svůj nick jsem nevymýšlela. Když byl syn malý, přišel ze školy a stále říkal – tak jak někteří říkají „vole“ za každým slovem – tak on říkal „futetka“. A mně se to moc líbilo a tak vznikl můj nick. Prostě Futetka, ale už mi psaly zákaznice, že to četly jako Fuj-tetka. :-)

Překvapili tě někteří nakupující svými reakcemi? Co nějaká „veselá historka z natáčení“?

Reakce nakupujících jsou pro mě k nezaplacení. Ať už záporné, nebo kladné. Z těch záporných se snažím poučit a ty kladné mě nabíjí a ráda si je čtu. Ani ne tak pro pošimrání mého ega, i když to také, ale spíš proto, že tak můžu vidět, jak velikou radost ze šperku mají, a to mě nesmírně těší, dobíjí a mám pak pocit, že všechna ta práce má smysl. Jen mě mrzí, že děsně nerada píšu a neumím se vyjádřit v textu. Ráda bych jim to také napsala tak krásně jako oni mně.

Historek je hodně, tak jednu za všechny:

Napsala mi zákaznice: „ Paní Lenko, říkala jsem manželovi, že chci tento šperk, ať mi ho koupí k narozeninám a on prý, ať si ho koupím a tak si ho teď objednávám a on má zase prd.“ :-)
Když pak šperk už měla doma, napsala mi mimo jiné: „ Paní Lenko, je úplně přesný a přesně mezi kozenky.“ To už jsem se řehtala na celé kolo :-) Miluji to nadšení a bezprostřednost a tu radost, kterou šperk v lidech vyvolává.

Přišel Ti někdy nějaký požadavek, který byl pro cínařinu neuskutečnitelný? A jak jsi jej vyřešila?

Ano. Právě nedávno po mně chtěla neteř prsteny, snubní. Musela jsem odmítnout. Sice jsem to zkoušela, ale ta tíha zodpovědnosti mi nedovolila vyrobit něco, co bych použila jako snubní prsteny své neteře. Omluvila jsem se jí. Snad to pochopila.....doufám.

Jsi členkou klubu Tvoříme šperky z cínu a ten je aktivní v soutěžích na různá témata. Pomáhá ti to posouvat hranice Tvé tvorby dál, nebo si jedeš po své linii a témata zpracováváš podle svého gusta?

To i ono. Soutěže jako takové moc nemám ráda, ale právě proto, že z jejich tématu často vyjde něco úplně jiného, než běžně vyrábím, tak právě proto mě baví. Mno a někdy se tím tématem zabývám i po skončení soutěže a někdy si jdu dál svou cestou.

 Máš nějaké sny, co se týče Tvé šperkařské profese? Chtěla by jsi pracovat i s jinými materiály a jinou technikou? Je na Fleru někdo, kdo ti svou prací učaroval?

Chtěla bych zkusit práci se stříbrem, ale odrazuje mě to šílené papírování a úřadování.

Kdo mi učaroval? No, za cín je to určitě Cínařka , ale jinak neumím říct kdo konkrétně. Je jich hodně, jejichž práce mi učarovala a někdy mě až dojímá a je jedno, jestli je to cín, nebo háčkování, či keramika. 

Je ještě něco, co by jsi chtěla říct a já se na to nezeptala? Ven s tím…

Mno, nevím. Jsem ráda, že jsem dokázala zodpovědět otázky na které jsi se zeptala. Já jsem totiž děsně ukecaná a lidé, kteří mě znají osobně to mohou potvrdit, ale stejně děsně nerada píšu. :-)

Děkuji Ti za tvou ochotu nám pootevřít vrátka tvého života a přeji ti za celý klub cínařek spoustu štěstí a inspirace.  Kristína